Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vztah dítěte k jídlu se bezesporu utváří doma. Zkuste se zamyslet nad tím, jak se doma stravujete, jak o jídle mluvíte a jak děti do přípravy pokrmů zapojujete. To všechno totiž bude hrát v jejich životě velkou roli.
„Univerzální jídelníček pro rodinné stravování neexistuje, jsou to spíš určitá doporučení a zásady, jež platí pro všechny. Životní styl rodiny dává dětem směr a návyky, které si nesou až do dospělosti,“ upozorňuje nutriční terapeutka Soňa Vojtíšková. Je třeba zohlednit věk dětí, ale i denní režim členů rodiny, svou roli hrají i zdravotní důvody jednotlivých členů.
Kultura domácího stravování
Základem je dětem vštípit, že jídlo není jen palivo, kdy do sebe na stojáka u ledničky naházíte, co vám přijde pod ruku. Strava má být vyvážená a pestrá a důležitý je i samotný přístup ke stravování. Nutriční specialistka Markéta Gajdošová radí: „Jezte hlavně v klidu a společně, věnujte jídlu pozornost a nekoukejte u jídla na televizi. A také neškatulkujte potraviny na dobré a špatné.“
O společnou večeři byste se podle Markéty Gajdošové měli pokusit alespoň 3-4krát týdně. „Podporuje to rodinné vztahy a komunikaci, kultivuje roli výživy nejenom jako mechanické složky životosprávy, ale jako příjemné součásti života.“
Pravidelnost a režim v jídle
„Důležitá je pravidelnost a snaha vyvarovat se extrémů v časování a dlouhým etapám bez jídla,“ radí výživářka. Předejdete tak hladu i chutím k mlsnému nakukování do ledničky. Myšlenku, že do správného rodinného jídelníčku patří nejen kvalita a pestrost potravin, ale také přiměřenost a četnost jídel, podporuje i Soňa Vojtíšková. „Jíst by se mělo 5-6krát denně. Prvním jídlem je snídaně, ta představuje 25 % z celkového energetického příjmu, dopolední svačina představuje 10 %, oběd 30 %, odpolední svačina 10 % a večeře 25 % z celkového energetického příjmu,“ vypočítává.
Zdravý vztah k jídlu
Maminka skoro nejí, protože „je tlustá“, táta zase rád odpočívá s pytlíkem chipsů na břiše. A po dětech chcete, aby k jídlu měly zdravý vztah? Soňa Vojtíšková považuje za rozumný přístup rodičů jíst vše od potravin zdravých po příležitostně i nezdravých. „Učte děti jíst potraviny, které tvoří pevný základ každodenního jídelníčku, např. ovoce, zelenina, mléčné výrobky, méně tučné druhy masa, ryby, cereálie. Učte je snídat, nevynechávat jídlo během dne, jíst, když je hlad, nezahánět jídlem nudu a nejíst pozdě večer.“
Markéta Gajdošová doporučuje o jídle a výživě mluvit jako o prostředku k tomu, abychom byli zdraví a měli energii, ne jako o prostředku k dosažení určitého vzhledu, hmotnosti nebo výkonnosti. „Nenuťte děti do jídla, vyvarujte se frází typu ‚neodejdeš od stolu, dokud to nesníš‘ a snažte se před dětmi nemluvit negativně o své postavě, dietování a restrikcích.“
Zapojení celé rodiny do vaření
Děti by neměly být jen pasivním příjemcem. Markéta Gajdošová doporučuje začít už v předškolním věku a brát děti na nákup, zapojit je do rozhodování, co by chtěly jíst, povídat si o tom, co je nutričně plnohodnotné a nabité živinami, tj. co dává energii, sílu a potenciál. Se staršími plánovat jídelníček, diskutovat o důležitosti makroživin i vlákniny a podobně.
Podle Soni Vojtíškové je plánování a příprava jídla i fajn způsob trávení společného času. Možná budete překvapeni, jak děti rády snědí jídlo, na jehož přípravě se podílely.
Když dítě odmítá zdravou stravu
Můžete se na hlavu stavět a váš potomek odmítá zelené potraviny, je zkrátka vybíravý? Na chutě má podle Markéty Gajdošové nárok každý. „Snažte se do jídelníčku začlenit oblíbená jídla každého člena rodiny, neoblíbené potraviny nahrazovat nebo obměnit jejich úpravu. Nenuťte na sílu dětí do jídla, které nechtějí.“ Soňa Vojtíšková radí s dítětem pracovat přes motivaci, pestrost, zkoušet změny a svoji snahu nevzdávat. Být dobrým vzorem.
Nejčastější stravovací chyby
Jaké špatné stravovací návyky ve své praxi vídá Markéta Gajdošová? Nepravidelné jídlo, vynechávání, přehnanou konzumaci ultraprůmyslově zpracovaných jídel, fastfoodu, sladkostí a slazených nápojů, nedostatek zeleniny a ovoce, nedostatečný příjem tekutin, negativní přístup k jídlu. Soňa Vojtíšková pak doplňuje, že lidé nesnídají, obědvají v pozdních odpoledních hodinách, dohání zanedbanou stravu večer. Češi podle ní preferují potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků, mladší ročníky podléhají módním trendům, starší generace mívá jídelníčky fádní.