Chybět sám sobě nebo se cítit sám aneb Aloneliness versus loneliness

Tyto dva výroky vystihují dvě trápení, se kterými dnes lidé často bojují. V angličtině je odlišuje jen jedno jediné písmenko. Jedná se o aloneliness, tedy pocit, že chybíme sami sobě, a loneliness, osamělost a s ní spojený pocit, že jste na vše sami. Oboje může vést k depresím a stresu.

Fenomén aloneliness, tedy pocit, že vám bolestně schází čas jen pro vás, není žádná novinka. Běžně se s ním potýkají například maminky malých dětí a během pandemie ho zažili mnozí, kdo byli delší dobu „zavření“ s celou rodinou v malém prostoru. Jak se aloneliness definuje? Jde o nesoulad mezi množstvím kvalitního času, který byste chtěli strávit sami, a tím, kolik ho ve skutečnosti máte.

Jestliže trávíte veškerý volný čas s někým (s partnerem, dětmi, přáteli), riskujete, že se nakonec odpojíte sami od sebe. Je samozřejmě důležité mít dobré sociální vazby a zázemí, ale podle vědců je čas jen se sebou důležitý, abyste se naučili zvládat náročné emoce nebo mohli objevit vlastní kreativitu. Christopher Long, výzkumník z Arkansaské univerzity, upozorňuje, že mnozí velcí filozofové a myslitelé cíleně trávili čas o samotě, aby získali prostor a svobodu přemýšlet, tvořit, spojit se s přírodou.

Otázkou k zamyšlení zůstává, zda může aloneliness stát i za skutečností, že v historii najdeme mnoho filozofů, ale jen hrst filozofek. Ženy si čas pro sebe najít nedokázaly, společnost jim v tom rozhodně vstříc nevycházela. A nijak slavné to není ani dnes…

Potřeba času pro sebe je individuální. Někdy se žertuje, že matkám malých dětí stačí jen vyběhnout na krátký nákup a vracejí se jako znovuzrozené. Jinak to budou mít extroverti, které společnost nabíjí a naopak o samotě cítí FOMO (fear of missing out = strach, že jim něco unikne), a jinak na tom budou introverti – ti si potřebují od společnosti často spíš odpočinout. V každém případě delegujte některé ze svých povinností, plánujte dopředu, aby se okolí na vaši nepřítomnost připravilo. A především si uvědomte, že chtít čas pro sebe není sobecké, ale zdraví prospěšné a zcela normální. 5 tipů, jak si najít čas jen pro sebe: Naučte se to!

Jak se pozná, že nejste spokojený samotář, ale osamělý člověk, který má problém? Podle Christophera Longa jde jen o míru volby, tedy nakolik o samotu sami stojíte a nakolik vám nic jiného nezbývá. Podle vztahové koučky a mediátorky Jany Řehulkové rozhodně není v pořádku situaci zlehčovat, protože osamělost má negativní dopad na zdraví a pohodu: „Není to jen emoční stav, může mít i fyzické projevy, jako je únava, nechutenství, bolesti hlavy, nebo dokonce svalů. A projevovat se může i negativním myšlením a zhoršenou schopností koncentrace i rozhodování.“

Osamělí jedinci často bojují s pocity beznaděje, obtížně řeší problémy a mají sklony k sebedestruktivnímu i rizikovému chování (např. nadměrné pití alkoholu nebo užívání drog). Začarovaný kruh je, že sice touží po kvalitních vztazích, ale jsou náchylní k nízké sebedůvěře a nedůvěřivosti a vztahy navazují i udržují obtížně. Jak si zvýšit sebevědomí?

Jste nedobrovolně osamělí a strádáte? Nabízí se prostá rada „navažte nové vztahy“, ale to není snadné – a zvlášť ne pro lidi, kteří jsou osamělí dlouho. Jak najít štěstí ve chvíli, kdy život nejde podle plánu? Podle Jany Řehulkové je důležité postupovat krok za krokem:

Chcete být sami se sebou, ale možná se cestou i s někým seznámit? Vyrazte do Santiaga. Kdo ze známých osobností se vydal na svatojakubskou pouť?