Článek
Vrátili jste se z hezkého rande, pak pípne krásná zpráva a vy se tetelíte štěstím. Máte za sebou výšlap na kole a odměnou je vám nádherný výhled do krajiny, který vás naplní pocitem totálního štěstí. Vnoučata se stavila na návštěvu a vy víte, že máte v životě opravdu štěstí… Důvodů ke štěstí může být víc, každý to má jinak a vliv má i věk nebo pohlaví.
Zeptali jsme se vztahové koučky a mediátorky Jany Řehulkové, jak to ze své praxe vnímá, a Markéty Kneblíkové z výzkumné agentury Ipsos, která se v pravidelných výzkumech pocitem štěstí zabývá. Možná vás překvapí, že z dat vyplývá, že Češi patří ke šťastnějším národům: loni bylo šťastných 72 %, což je o dvě procenta víc oproti evropskému, a dokonce o pět procent víc oproti světovému průměru.
Co je to štěstí?
Štěstí není muška jenom zlatá. Jana Řehulková ho popisuje jako subjektivní stav, který každý definuje jinak. Rozhoduje osobnost člověka, jeho hodnoty, životní okolnosti i kultura: „Šťastný člověk se často cítí plný energie a nadšení, má pozitivní pohled na svět, je spokojený sám se sebou a se svým životem. Naopak nešťastný člověk trpí depresemi, úzkostí, pocitem beznaděje a nemá zájem o věci, které ho dříve bavily.“
Co zvyšuje pocit štěstí
Z výzkumu vychází, že ve srovnání s globální společností je ta česká více individualisticky zaměřená. Je pro nás důležité se dobře cítit v osobních vztazích, mít dostatek požitků, zábavy a mít smysl života.
- Důležitým zdrojem štěstí jsou kvalitní vztahy s rodinou, přáteli a partnery. Dokonce celým 59 % Čechů přináší největší štěstí jejich vztah s partnerem.
- Pocit stability a štěstí významně ovlivňuje i fyzické a psychické zdraví. Tak to vnímá více než polovina Čechů. A naopak: objeví-li se problémy, příjemné pocity opadají.
- K pocitu štěstí mohou významně přispět také zážitky s blízkými a zábavné aktivity. Pobyt v přírodě a zajímavé koníčky naplňuje pocitem štěstí skoro polovinu Čechů, což je o 10 % víc, než ukazuje evropský průměr.
- Řadu lidí činí šťastnými práce, která dává smysl, umožňuje osobní rozvoj a současně přispívá k něčemu „většímu“, než je „jen“ obživa. Je to důvodem ke štěstí pro 44 % Čechů.
- Zásadní roli hraje i dostatek financí. Ten zajistí naplnění základních potřeb, jako je bydlení, strava a zdravotní péče, což výrazně snižuje stres a napomáhá k pocitu štěstí, jak uvádí 44 % lidí.
Lidé se mě ptají, proč se celý den usmívám. Já mám ale to štěstí, že je mi práce i koníčkem.Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com
Proměna pocitu štěstí během života
Vzpomínáte, z čeho jste štěstím šíleli v době dospívání? Dnes se nad tím možná jen pousmějete… S věkem se podle Jany Řehulkové mění náhled na to, co je v životě důležité a co přináší skutečné štěstí. V dětství a dospívání je to stabilní zázemí, vztahy s kamarády a jistá bezstarostnost, roli hrají zajímavé zážitky i materiální věci. Mladí se soustředí na své cíle i společenské uznání.
Ve středním věku si lidé cení vztahů s partnerem, rodinou a přáteli, zdraví svého i svých blízkých, spokojenosti v práci. A ve stáří jsou lidé šťastní, když jsou v kontaktu s blízkými, a je pro ně vedle zdraví důležitá i důstojnost, úcta, péče a zájem. Průzkum také ukazuje, že pro mladší generace je typický silnější pocit štěstí, protože hodně souvisí se zdravím.
Štěstí podle mužů a žen
Liší se pohled na štěstí u žen a mužů? Podle Jany Řehulkové zde hraje roli to, jak jsou nastavená společenská očekávání a jaké role mají muž a žena v dané společnosti: „Některé studie například ukazují, že muži se častěji cítí šťastně, pokud mají úspěch v kariéře a materiální dostatek, zatímco ženy častěji hledají štěstí v osobním životě, ve vztazích a péči o rodinu.“
Ona je šťastná, protože je obklopená nejbližšími. On je šťastný, protože je dokáže zabezpečit… Kulturní stereotyp, nebo přirozená věc?Foto: PH888, Shutterstock.com
Štěstí v různých společnostech
Ač je pocit štěstí hodně závislý na každém jedinci, je jasné, že velký vliv má historický a kulturní kontext. Z jiného důvodu byla šťastná 18letá dívka na konci první světové války a z jiného dnešní čerstvě dospělá žena. Odlišné představy mají podle Jany Řehulkové i různé kultury: některé mohou kladně hodnotit rodinné vztahy a příslušnost ke komunitě, jiné naopak zdůrazňovat individuální úspěch a nezávislost.
A nesmíme zapomenout ani na aktuální dění, protože v dobách nejistoty a krize se výrazně zvyšuje význam sociálních vztahů a pocit sounáležitosti s komunitou. Vliv politických i společenských událostí je vidět i z dat: v roce 2018, tedy v době kontinuálního ekonomického růstu, bylo šťastných 81 % lidí. V roce 2020, v době pandemie, byl zaznamenán propad na 78 % a v roce 2022 propad pokračoval na 72 % kvůli inflaci a energetické krizi.
A pozor, ač ekonomický a materiální růst k pocitu štěstí výrazně přispívá, zejména ve vyspělých zemích vývoj podle Jany Řehulkové ukazuje, že to přestává platit. Na důležitosti získávají kvalita života, zdraví a společenské vztahy.
