Časté úzkosti během léta? Tropy spouští produkci stresového hormonu. Na vině je i nekvalitní spánek

Proč letní čas někomu nepřináší tak příjemné pocity, jak se často očekává? Některé teorie tento fakt vysvětlují hormonální nerovnováhou. Při vysokých teplotách a ve vedru totiž dochází k různým fyziologickým změnám, které mohou spouštět uvolňování stresového hormonu kortizolu.

Jde o látku produkovanou nadledvinami a jeho úlohou je pomáhat tělu adaptovat se na nároky okolí – lze ho vnímat také jako pohonný motor pro tvorbu energie. Když se však jeho hladina zvýší příliš nebo když je uvolňován v nevhodných situacích, může to mít negativní účinky na psychiku a způsobovat úzkost, napětí a nepohodlí. A právě to se může dít během horkých letních dní. Ale rozhodně to není jediný důvod zhoršené psychiky v létě.

Ačkoli je letní čas (a zvláště úmorné vedro) pro leckoho velice náročné období a negativně ovlivňuje jeho duševní pohodu, je nutné si uvědomit, že horké dny samy o sobě nejsou příčinou úzkostných stavů. Důležitý vliv mají i další faktory. „Na citlivější jedince může negativně působit obyčejná skutečnost, že se v nadměrných teplotách nemohou snadno pohybovat a kvalitně vyspat. Ztrácí se tak dva důležité faktory duševního komfortu,“ uvádí Marie Funke, ředitelka pražské psychologické a psychiatrické kliniky Adicare.

Kromě nedostatku spánku hrají významnou roli také různé tělesné neduhy – tropické počasí lidé s chronickými chorobami vyhlížejí s oprávněnou obavou. „Zdravý člověk se s nadměrnými teplotami vyrovnává snadno, ale například pro kardiaky jsou velmi zatěžující a zvyšují riziko infarktu myokardu,“ vysvětluje psycholožka.

Mnoho lidí však trpí úzkostmi celoročně, bez ohledu na venkovní teploty. Úzkost může mít mnoho různých příčin a zmíněná zvýšená hladina kortizolu představuje jen jeden „dílek do skládačky“ – ve hře jsou především genetické predispozice, životní zkušenosti a podněty z okolního prostředí. Ačkoliv tedy horko úzkostnou poruchu nezpůsobuje, jak už bylo řečeno výše, pro úzkostné jedince mohou být letní dny velmi náročné.

Balení na dovolenou, plánování, cestování, společenské aktivity a změna prostředí i každodenní rutiny… Pro někoho zábava a uvolnění, pro jiného jen další zdroje napětí a nepohody. Duševní rovnováze také nesvědčí, jestliže si prázdniny a čas volna spojujete s extrémním očekáváním od sebe i od druhých. To vše může navodit stres, znejistění i pocit ztráty kontroly a u citlivých jedinců se pak v hlavě spouštějí negativní myšlenky a katastrofické scénáře – a to velmi snadno vede ke zhoršení návalů úzkosti. A když se toto vše spojí, může vzniknout mylný dojem, že za zvýšenou úzkostnost v tomto období je zodpovědné tropické letní počasí.

Je to i váš případ? Pak je šikovné s letním stresem pracovat. K tomu je důležité vědět, jak nepříjemný psychický stav vzniká. „Úzkosti se často spojují s nadměrnými obavami o zdraví a o život a týká se to především lidí, kteří zažili panické ataky. Když totiž takový jedinec vnímá určitou situaci jako náročnou, ohrožující nebo nekontrolovatelnou, spouští se automaticky stresová reakce, která ho připravuje na boj nebo útěk. Tu provází celá kaskáda změn postihující dýchací, kardiovaskulární, trávicí i svalový systém. V tomto případě však stresová reakce není podmíněna skutečným nebezpečím, ale určitými myšlenkovými katastrofickými scénáři,“ vysvětluje psycholožka.

Zásadní je se svou citlivostí počítat a přiměřeně o sebe pečovat. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že jste se ocitli v nepříjemné situaci či v takovém duševním rozpoložení, kdy vás nejspíš přepadne úzkost, snažte se myšlenky usměrnit pomocí jednoduchých technik. Zkuste to! Když se to naučíte, uleví se vám – alespoň částečně určitě.

Je důležité si také uvědomit, že příznaky úzkosti se mohou projevovat různými způsoby a mohou se lišit v intenzitě a trvání. Pokud se setkáváte s opakujícími se nebo obtížně zvladatelnými potížemi, je vhodné hledat podporu u odborníků.

Kde hledat pomoc, když cítíte, že už psychicky nemůžete? Důležitá čísla a odkazy.