Článek
Akci SuperŘidička pořádala automobilka Suzuki a organizátoři slibovali celodenní kurz bezpečné jízdy i bohatý doprovodný program. Nezklamali ani v jednom bodě, o adrenalin ani o zážitky nebyla nouze.
Na cestu jsem byla vybavena modelem Swace v plné výbavě a automatu, takže i po D1 byla cesta pohodlná a příjemná. Zařadila jsem režim B se silnější rekuperací, který prospívá spotřebě paliva, a přála jsem si, ať mi nádrž vydrží. Stihla jsem registraci, snídani v hotelové restauraci, kde měla akce zázemí, obhlídku stanovišť a už jsem pomalu pospíchala na první workshop.
Nejenom auta!
Žádný bod programu nebyl povinný, ale já jsem chtěla zažít všechno! Doprovodné aktivity nabízely služby kartářky, karikaturistky a fotografa a až mě překvapilo, jaký byl o ně zájem. První automobilový workshop se týkal správného nastavení sedačky v autě a účastnice se zapojily se spoustou dalších dotazů, aby se dozvěděly co nejvíc o svém voze a jak řešit různé servisní situace. Jedna se dozvěděla, jak nejlépe nastavit adaptivní tempomat, aby odpovídal právě jejím potřebám, jiná zase, kdy je opravdu nezbytné jet na výměnu oleje. Řidičky mezi sebou sdílely zkušenosti a zážitky a bylo znát, že ačkoli se předtím neznaly, tak je atmosféra příjemně zábavná a přátelská.
- Vždy jsem si myslela, že vím, jak mít nastavenou opěrku a sedačku, ale zjistila jsem, že jsou moje zvyky nejen chybné, ale co víc – životu nebezpečné! Protože i správné nastavení řidičovy sedačky může mírnit následky nehody. Kolik prostoru máte nad hlavou, když sedíte za volantem? Nemělo by to být víc než na výšku pěsti a půl. Opěrka hlavy by měla být spíš výš a při opření zad do sedačky byste měli být schopní ohnout ruce v zápěstí přes volant.
Takový adrenalin jsem dlouho nezažila
Než přišel čas na oběd, čekal mě zážitek, na který jsem se opravdu těšila, ale zároveň jsem se ho i dost bála. Přesedla jsem z modelu Swace do vozu S-Cross a vyrazila jsem poprvé do opravdového terénu. Na off-road dráhu jsem se vezla s instruktorem a cítila jsem, jak ve mně narůstá nervozita. Prvních pár projetých metrů mě rozhodně neuklidnilo, a to jsem navíc ani neřídila já, ale instruktor.
Na mě přišla řada za chvíli… Ok, auto je na to stavěné, já jsem pojištěná… To dáš, opakovala jsem si. No, málem jsem to nedala, ale vůz a pohodový instruktor mě podrželi. S-Cross držel na svahu jako přibitý, i když takový náklon ve stráni snad musí popírat fyzikální zákony i gravitaci!
Ten brod asi vynecháme, slyším sama sebe říkat, nemusím zkusit úplně všechno a nejsem si jistá, jestli tohle moje pojistka pokryje. Instruktor se usmál, suverénně zahlásil, že to zvládnu a ať jedu na jedničku a poslouchám ho na slovo. Nic jiného jsem ani neměla v plánu. Plyn, plyn, plyn, zněly jeho pokyny, tak jsem prostě přidala a vůz mě bez jediného zaváhání prohnal brodem a jako na peřince vynesl přímo do příkrého rozbahněného kopce.
A teď na dvojku pravá zatáčka! Omámená vyplavenými endorfiny jsem si připadala jako jezdec rallye. Tahle jízda v terénu byla za poslední roky jeden z mých největších adrenalinových zážitků, a to mám čtrnáctiměsíční dceru, takže o nějaké to vzrušení není nouze každý den.
Moderní bezpečnostní výbava pomáhá
Když jsem se ze zážitku vzpamatovala, rozhodla jsem se s S-Crossem seznámit trochu lépe. Co mě opravdu zaujalo, je systém kamer, který snímá vůz a jeho okolí z 360 stupňů. Dozvěděla jsem se také, jak moc dbají u Suzuki na bezpečnost. Od té doby, co mám dítě, jsem mnohem opatrnější nejen na něj, ale i na sebe a své okolí.
Situace, s níž se setkávám poměrně často, je vycouvávání z řady aut, kdy pořádně nevidím ani na jednu stranu. Plyn jenom tak lechtám, pomalinku vyjíždím z parkovacího místa, zběsile otáčím hlavu ze strany na stranu a jen se modlím, ať mi tam zezadu neskočí dítě na odrážedle, cyklista nebo v lepším případě jiný vůz. Ale tady? Monitorovací systém zadní kamery pokryje při couvání dvacet metrů do každé strany a osm metrů za vůz. Pokud se k vám začne blížit jakýkoli objekt, bezpečnostní systém vás na případné nebezpečí včas zvukově upozorní. Tak s takovou výbavou bych byla hned jistější a klidnější, problesklo mi hlavou.
Smyk sem, smyk tam
Odpolední program byl předem jasně daný: absolvovaly jsme kurz bezpečné jízdy. Už jsem se jednou podobného kurzu zúčastnila s vlastním vozem a na jiném polygonu, tak jsem byla zvědavá, jaké to bude tady. A bylo to super! Krátký úvod zkušeného, vzdělaného a vážně vtipného instruktora nás probral z poobědového rozjímání a nalil nám potřebnou novou energii, abychom mohly zasednout za volanty svých vozů a pořádně to roztočit. První, co jsme si zkoušely, byly dvě formy smyku. Ruce na volantu nestíhaly, auta se točila kolem své osy v bezpečí polygonu a řidičky se jízdu od jízdy zlepšovaly a získávaly nad vozy postupně převahu a na závěr i absolutní kontrolu.
Den byl krásný slunečný, ale pomalu se chýlil ke konci. Jako vyvrcholení byla možnost se svézt na závodním Masarykově okruhu v Brně. Projet se místem, kde padají rekordy a jezdí závodníci věhlasných jmen, to je opravdu pocta, které se jen tak někomu nedostane!
Zkuste si to také!
Do Prahy jsem odjížděla poučená, plná dojmů a zážitků a vděčná za krásný den v milé společnosti. A na závěr menší zamyšlení: Jak bezpečně a sebejistě se cítíte za volantem a jak dobře znáte svůj vůz? Za sebe můžu říct, že ačkoli nejsem začátečnice, tak kurz bezpečné jízdy či školu smyku by měl absolvovat opravdu každý. Dokud si tyto situace nevyzkoušíte v bezpečném prostředí polygonu a pod dohledem instruktorů, tak nikdy nevíte, jak vy a váš vůz zareagujete.
To totiž byly situace, které mi z celého dne daly nejvíc. Vyzkoušela jsem si svou reakční dobu v krizových chvílích a znovu jsem si naplno uvědomila, že brzdná dráha je vždycky mnohem delší, než si představujete. A jak rapidně se prodlužuje na vodě, nebo dokonce na sněhu a ledu! A jestli se na něčem opravdu nevyplatí šetřit, tak jsou to kvalitní pneumatiky, které vás mohou dost podržet.
Cesta tam a zpět
Zajímalo mě, odkud vzešel nápad na celodenní kurz bezpečné jízdy jen pro ženy, zeptala jsem se tedy Dominiky Baborské, která akci SuperŘidička organizuje. „Ačkoliv jsou automobily Suzuki nabity nejmodernějšími systémy, řidič je pořád ten hlavní prvek, který ovlivňuje bezpečnost provozu. Proto považujeme zdokonalování řidičského umu a schopností reagovat v krizových situacích za velmi přínosné,“ řekla nám Dominika.
A abych nezapomněla: Swace zvládl s přehledem cestu Praha–Brno a zpět a půldenní jízdy na polygonu a ještě mi pětina nádrže zbyla.