7 návyků, které mají přímý vliv na sklon k depresím a špatné náladě

Kouříte, pijete a málo spíte? Nešvary, které jsou běžně označovány za výrazné prohřešky ohrožující naše fyzické zdraví, mají překvapivě i neblahý dopad na naši psychiku. K tomuto závěru došla nedávno uveřejněná britská studie publikovaná na portálu Nature Mental Health. Během 9 let vědci sledovali 287 282 účastníků a zkoumali, jak sedm přesně definovaných faktorů ovlivňuje jejich duševní zdraví a sklony k depresím, přičemž v potaz byly brány i genetické předpoklady. A závěr byl poměrně jednoznačný. Vliv nezdravého životního stylu na naši psychiku je mnohem větší, než se myslelo.

„Pokud patříte k ohrožené skupině, kterou špatné nálady dohání častěji, nebo máte sklony k depresím, či jí už dokonce trpíte, měli byste zvážit, zda neomezit, či zcela neeliminovat některý z uvedených návyků. Nebo ještě lépe všechny,“ uvedla pro Psychology Today americká psychiatrička Samantha Boardman. Jak totiž vyplývá z uvedené studie, lidé, kteří jich dokázali napravit pět a více, měli následně až o 57 % nižší riziko vzniku deprese. Což je poměrně přesvědčivé číslo.

Sedm až devět hodin spánku denně snížilo u účastníků studie (z nich cca 5 % mělo diagnostikovou depresi) riziko vzniku deprese nebo jejího rozvoje o 22 %. Pravidelný dostatečný spánek měl tak podle vědců nejsilnější vliv na psychické zdraví účastníků a rozhodně se nevyplatí jej podceňovat.

Tento bod bude krátký. U nekuřáků je riziko deprese o 20 % nižší. Není co dodat a je asi zbytečné to nějak pitvat. Kouření prostě k lepší náladě nevede. O zdravotních rizicích ani nemluvě.

Jak se odnaučit kouřit a nepřibrat, co opravdu funguje?

Tento efekt se už potvrdil během covidové pandemie, málo přátel a omezené či zcela chybějící sociální vazby jsou silným stimulantem špatné nálady i rozjezdu depresí. A naopak, když začnete chodit mezi lidi, riziko depresí klesne o 18 %. Jednoduše řečeno, štěstí se jen těžko hledá „uvnitř“, ale je potřeba se jím obklopit. Nejlépe prostřednictvím lidí, které máme rádi a oni nás.

Pravidelný pohyb pomáhá zlepšit naši náladu i snížit riziko deprese o 14 %. Navíc další související studie publikovaná v British Journal of Sports Medicine zjistila, že fyzická aktivita byla při snižování deprese až 1,5krát účinnější než léky. Nejprůkaznější byly v tomto směru výsledky u kolektivních sportů (volejbal, fotbal, ragby), které měly nejvyšší účinek na zvyšování hladiny serotoninu, tedy tzv. hormonu štěstí. Ale i tam, kde se hraje ve dvojici (například tenis), byly výsledky lepší než například u osamělého běhání.

Sedavý způsob života byl ve studii posuzován samostatně, nezávisle na cvičení. A bylo zjištěno, že pravidelné i třeba krátké přestávky během sezení u stolu či počítače snížily riziko deprese o 13 %. Takže pokud většinu dne sedíte, nezapomínejte se co nejčastěji zvednout a protáhnout. Třeba teď hned.

Tohle číslo milovníky dobré sklenky asi potěší. Mírná konzumace alkoholu snížila riziko deprese o 11 %. A teď ta špatná zpráva. Více než jedna sklenička pro ženy a dvě pro muže denně naopak riziko zvyšují. Takže opravdu s mírou!

O tom, že strava bohatá na rafinované cukry, nezdravé tuky, zpracované potraviny a slazené nápoje nám škodí, všichni víme. Její vliv na psychiku není až tak ohromující, u testované skupiny lidí byla prokázána o 6 % nižší pravděpodobnost vzniku depresí, přesto vědci doporučují se na zdravější jídelníček určitě zaměřit. Především u tzv. středomořské stravy byl už mnohokrát prokázán příznivý vliv na náladu a optimistický pohled na svět.

Deprese není blbá nálada. Jak je od sebe odlišit?