Netrpíte syndromem podvodníka? Nejvíc o sobě pochybují ti nejúspěšnější

Sebevědomí je zvláštní věc. Kdo jím oplývá, nechápe, proč jsou druzí kvůli všemu hned ustrašení a rozhození. Jen těžko mu vysvětlíte, že se vám i malá chyba pořád honí hlavou, přemýšlíte, proč se stala, a vlastně nevíte, zda jste dost dobří na to, abyste v práci obstáli. Váháte, zda nejsou kolegové více pružní a efektivní, když vy ve vašich očích stále selháváte. „Tento pocit označujeme jako syndrom podvodníka, který obvykle nemá nic společného s vašimi skutečnými dovednostmi,“ vysvětlila pro magazín Self americká psycholožka Melissa Robinson-Brown.

Nejčastěji se používá v zaměstnáních, kde je obrovský tlak na výkon bez jediné chyby, jako je například zdravotnictví, ale objevit se může kdekoli. „Ke zpochybňování vlastních schopností přitom podle výzkumů nejčastěji inklinují velmi úspěšní lidé, což je jen důkazem, že syndrom podvodníka je skutečně jen o pocitech, ne o reálných výsledcích,“ říká Melissa Robinson-Brown. Pokud jej ale nebudete řešit, reálně vám hrozí pocit přepracování a vyhoření. Jak tomu co nejlépe čelit a naučit se více si vážit sám sebe?

Pocity jsou jedna věc, ale uvědomte si, že obvykle stojí na vodě. Mnoho lidí má tendenci zveličovat to, co se nepovede, a naopak přehlížet své úspěchy. „Úspěch ale není většinou výsledkem talentu nebo štěstí, často jde hlavně o vytrvalost a schopnost se nevzdávat a překonávat překážky,“ upozorňuje psychoterapeutka Dominika Bendy z platformy Hedepy. A to bychom si měli co nejčastěji připomínat. Jen si zkuste sepsat třeba jednou za týden, co se vám povedlo, za co vás šéf pochválil nebo z čeho jste měli sami dobrý pocit. Překvapí vás, kolik toho je.

V případě jakýchkoli pochybností je dobré vše zkonzultovat s někým, koho si vážíte a máte v něj plnou důvěru. Ideálně s někým mimo firmu, kdo bude mít patřičný nadhled. Nejde jen o to, že si ulevíte, ale názor zvenčí je vždy velmi cenný, zejména pokud přichází od někoho, kdo je pro vás autoritou a pomůže vám se na vše podívat z jiného úhlu. „Opřete se o lidi, o kterých víte, že vás podpoří, vyslechnou a budou k vám upřímní,“ radí Robinson-Brown.

Pokud se potýkáte se syndromem podvodníka, pravděpodobně jste zvyklí být sami sobě tím největším kritikem. Peskovat se za každou chybu, vyčítat si ji a neustále na ni myslet je vlastně jednoduché. Mnohem těžší je si ji odpustit a přiznat si, že jsme jen lidé a chyby prostě k životu patří. Dovolte si být k sobě laskaví, to je možná jedna z nejdůležitějších rad, které jste v životě dostali.

Někdy sami sobě hodně škodíme tím, že se snažíme být za všech okolností dokonalí, vstřícní a vždy skvěle připravení. To je ale hodně vyčerpávající a není divu, když se při tomto úsilí pak cítíme, že jsme selhali. Dokonalost je nedostižná, protože vždy můžete něco udělat jinak, nebo chcete-li, ještě lépe. Psychologové pro unavené perfekcionisty mají jednoduchou radu: dovolte si být jen člověk. Nikdo neví všechno, proto si i vy můžete dopřát chvíli, kdy nebudete perfektní, přiznáte neznalost, ale na druhou stranu vyjádříte ochotu vše vyřešit. To mnohdy úplně stačí.

Nejen prací živ je člověk, znáte, ne? Vyvážení pracovních činností těmi relaxačními je důležitější, než si mnozí připouštějí. Najděte si proto čas na přátele, koníčky, odpočinek. „Mnoho lidí má tendenci si myslet, že je definuje pouze jejich kariéra, ale tak to přece není,“ upozorňuje Robinson-Brown.

Je lepší a pohodlnější pracovat z domu? Častý home office není dobrý na psychiku, ukazují průzkumy