Zázračná cibule a česnek: Vypěstujte si je i vy!

Cibule je přírodní antibiotikum, které funguje jako skvělá prevence proti virovým onemocněním a nachlazení. Obsahuje velké množství vitaminu C, draslíku, sodíku, vápníku, fosforu a železa. Pozitivně ovlivňuje trávení, ničí střevní parazity a snižuje hladinu cukru v krvi. Můžete ji využít i zevně – zklidňuje svědící štípance od hmyzu, napomáhá hojení ran a léčbě zánětů.

Proti nachlazení, virům a bakteriím působí stejně dobře také česnek. Obsahuje vitaminy ze skupin A, B, C a D, nechybí v něm jód. Jeho pravidelná konzumace (zdravá dávka je 1 až 3 stroužky denně) čistí cévy, pozitivně ovlivňuje léčbu cukrovky, posiluje srdce a upravuje krevní tlak. S jeho užíváním to ale nepřehánějte. Dlouhodobá konzumace větších dávek může vést k problémům s krevním oběhem a trávením.

Máte volné místo na zahrádce a nechcete se spoléhat na zeleninu z obchodů? Zkuste si ji sami vypěstovat! Jak na cibuli a česnek?

Pro vysazení cibule je nejvhodnější přelom března a dubna. Potřebuje slunce a přednost dává sušším půdám (pozor na příliš vyschlé!) bohatým na humus. Nedaří se jí v těžkých, studených, kyselých nebo jílovitých půdách, vyšších nadmořských výškách a vlhčím klimatu. Má ráda draslík a fosfor, nesnáší chlor a nadbytek dusíku, který zpomaluje její zrání a zkracuje dobu uskladnění.

Přestože si ji můžete předpěstovat ze semínek, nejoblíbenější je pěstování z již koupené sazečky. Před výsadbou přidejte do půdy přibližně 5centimetrovou vrstvu kompostu, u kyselejších půd můžete přisypat mletý dolomitický vápenec. Řádky by měly být vzdálené asi 20 cm. Sazečky dávejte přibližně 10 až 15 cm od sebe a umisťujte je špičkou směrem vzhůru. Ta by měla být po přihrnutí půdy jen těsně pod povrchem zeminy.

U správně připravené zeminy není nutnost hnojit. Zalévejte mezi řádky, dejte si ale pozor na přelití – přílišná vlhkost rostlinám škodí. Pokud nemáte zahrádku, cibuli můžete pěstovat v hlubokém truhlíku i na dostatečně slunném balkoně.

Česnek dělíme podle doby jeho výsadby na ozimý a neozimý. Ozimé druhy (například Anton, Benátčan, Lukan nebo Slavin) vysazujeme na zimu. Nejvhodnějším měsícem je prosinec, řiďte se ale především teplotou půdy. Ta by před výsadbou měla klesnout pod 9 °C, jinak hrozí, že rostlinu napadne fusariová hniloba způsobující odumírání a vadnutí. Neozimé druhy (Japo II, Lumír a Matin) se vysazují v období od března do května.

Mimo dělení na ozimé a neozimé rozlišujeme ještě česneky paličáky a nepaličáky. Mezi pěstiteli jsou mnohem oblíbenější paličáky (většina ozimých druhů), které mají uprostřed hlavičky palici obklopenou většími obvodovými stroužky. S nimi se v kuchyni lépe pracuje, jejich nevýhodou ale je, že snadněji vysychají. Pokud si sadbu chcete připravit sami a záleží vám hlavně na následné délce skladování, jsou pro vás lepší volbou nepaličáky (Anton, Benátčan, Lukan a neozimé druhy), které navíc mívají intenzivnější chuť.

Česnek si libuje na sluníčku a miluje propustnější půdy. Vysazujte ho na teplé místo a půdu mu dopřejte písčitohlinitou nebo hlubší hlinitou. Protože často trpí chorobami a je náchylný na plísně, je před jeho výsadbou důležité ho 6 až 12 hodin mořit ve speciálních mořidlech na česnek.

Řádky záhonu by od sebe měly být vzdálené asi 30 cm, jednotlivým stroužkům nechte mezi sebou prostor přibližně 10 cm a umisťujte je do půdy do hloubky 5–8 cm.

Zapomeňte na hnojení organickými hnojivy (česnek nenávidí koňský a kravský hnůj) a přílišné hnojení dusíkem. Dejte přednost speciálním hnojivům pro cibuloviny, u neutrálních či kyselých půd ho můžete zjara přihnojit ledkem vápenatým. Pozor si dejte i na háďátka, která česnek s oblibou napadají. Účinnou ochranou proti nim je afrikán (aksamitník), který můžete vysadit mezi česnek a jehož vůně háďátka zaručeně odláká.

Pěstujete zeleninu sami? Jestli chcete začít, mrkněte sem na rady, jak připravit záhony a jak truhlíky třeba na bylinky. A jestli chcete zkusit zajímavější formu pěstování, zkuste to hydroponicky!