Článek
Podle odborných odhadů nepříjemný pocit závratě při vstávání z lehu nebo třeba po delším předklonu někdy zažilo minimálně 20 % lidí mezi 18 a 65 lety, častější jsou u seniorů a chronicky nemocných lidí, např. diabetiků. Většinou nejsou tyto pocity důvodem k poplachu a k lékaři vyrazte až v případě, že vás potkávají často a narušují běžné fungování. Co je může způsobovat?
1. Užívané léky
K rozvoji závratí může v rámci vedlejších účinků vést řada běžně užívaných léčiv. „Jedná se především o léky na vysoký krevní tlak, na úpravu tepové frekvence, antidepresiva či antiepileptika,“ vyjmenovává Vladimír Koucký, otorinolaryngolog z 1. LF UK a FN v Motole.
A právě přípravky na hypertenzi jsou pro závratě typické. „Lidé s vysokým krevním tlakem mohou mít předepsané léky, které zpomalují reakci tepen na změnu polohy těla,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně, s tím, že důsledkem toho vzniká neškodná závrať při změně pozice z lehu do sedu.
Někdy mohou k závratím vést i lékové kombinace. Pokud tedy užíváte hodně léků (více než čtyři) a točí se vám hlava, nechte si v lékárně zkontrolovat celou medikaci. Je možné, že kombinujete léčiva, která vytvářejí nežádoucí interakce.
2. Problém s vnitřním uchem
Jednou z nejčastějších příčin závratí (ve 20–25 % případů) je polohová závrať vycházející z vnitřního ucha. Nastává, když se ve vnitřním uchu uvolní malé částice vápníku (= otolity), které se zde vyskytují přirozeně a pomáhají zjišťovat polohu organismu. „Když se ovšem otolity dostanou na špatné místo, způsobují, že mozek dostává o poloze těla zmatené signály, a to se projeví závratěmi,“ vysvětluje Vladimír Koucký.
Tento typ neškodné závratě trvá jen krátce (do jedné minuty), dochází k němu ale často: kromě vstávání také při změně polohy hlavy, tedy po záklonu, po předklonu i třeba při převalení z boku na bok. Problém je častý u žen po menopauze.
Diagnostiku provádí neurolog či ušní lékař pomocí jednoduchého testu, kdy pacientovi speciálním způsobem hýbe hlavou a sleduje, zda se obtíže objeví. Jedná-li se skutečně o problém s otolity, je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který dokáže ulevit několika manévry a poté doporučí na doma pravidelné cílené cvičení, jež má až 95% účinnost.
3. Krátkodobé snížení tlaku
Další obvyklou příčinou motání hlavy je přirozená změna krevního tlaku při vstávání do stoje. „Vleže proudí krev volně, ale po postavení začne působit gravitace a značná část krve má tendenci se zadržet v dolních končetinách, což má za následek pokles krevního tlaku nazvaný posturální (ortostatická) hypotenze,“ vysvětluje Hana Matějovská Kubešová.
Organismus na tento jev automaticky reaguje stažením cév dolních končetin a rychlejší tepovou frekvencí, čímž tlak vyrovná. Když se ovšem tato reakce maličko opozdí, může se stát, že se k srdci vrátí méně krve, srdce se krví méně naplní a důsledkem je krátkodobé snížení prokrvení mozku s následným pocitem několikavteřinové „tmy před očima“. Běžně mají poruchu této reakce senioři či chronicky nemocní. Pomalá, až vymizelá je třeba u diabetiků – ti často trpí poruchou funkce nervů, které řídí stahování a roztahování cév.
V tomto případě pomáhá nevstávat z lehu rychle ani zbrkle, ale pěkně pomalu, ideálně se u toho něčeho přidržet a nahoře si ještě chvíli posedět, než se tlak vyrovná a vy můžete bezpečně vstát a vykročit.
Kdy vyrazit k lékaři
Jestliže jsou závratě náhle vzniklé a intenzivní, vyskytují se často a znesnadňují vám běžný život, měli byste situaci vyhodnotit společně s lékařem. Rozhodně neváhejte, když se přidružují další symptomy, jako jsou problémy se sluchem, koordinací pohybů, s chůzí či s omdléváním. „Může se jednat o projev onemocnění srdce, cév či mozku, které vyžadují lékařské ošetření,“ upozorňuje Vladimír Koucký s tím, že když se závrať objeví po pádu na hlavu, může to být projev poranění spánkové kosti a v ní uložených orgánů vnitřního ucha.