Zatopte si na zahradě aneb Takhle si prodloužíte sezonu posezení venku!

Trávíte rádi čas na terase či balkoně? Ani s příchodem měsíce října sezona končit nemusí. Respektive – nemusíte riskovat rýmu či kašel, v horším případě obojí, pokud se rozhodnete pro „zahradní topení“: vybírat můžete mezi plynovými topidly a elektrickými infrazářiči, které jsou určeny pro venkovní použití.

Vybírat byste měli podle velikosti a tvaru prostoru, výhřevnosti topidla a samozřejmě ceny. „Dalším hlediskem je maximální výška stropu od země a tepelné úniky, respektive kolik stěn bude vytápěný prostor mít. Dodržení výšky stropu, udávané výrobcem, souvisí s bezpečností: vršek topidla bývá horký a při neuposlechnutí pokynů by mohlo dojít k opálení stropu. Dosah tepla bývá maximálně tři metry do prostoru od zdroje, záleží však na typu a výkonu topidla,“ upřesňuje Luboš Kindermann, obchodní referent společnosti Meva, která se dovozem a prodejem těchto topidel zabývá, a dodává zajímavost: „Vedle klasických zahradních topidel začínají být pro restaurace i domácnosti lákavá topidla s otevřeným ohněm, takzvané pyramidy.“

Velkou devízou plynových topidel je, že je můžete umístit kamkoliv, tedy i tam, kde není po ruce elektřina. Jejich konstrukce ukrývá klasickou propanbutanovou lahev – prázdnou za plnou snadno vyměníte například na benzinových pumpách. Tato topidla si oblíbily i některé restaurace, které chtějí nalákat hosty na zahrádky i v chladnějších měsících. Plynová topidla jsou bezpečná, nehodě brání pojistka při převržení (při pádu se vypne přívod plynu). Větší hoří přibližně deset hodin a za tu dobu spotřebují desetikilovou plynovou bombu. Často připomínají tvarem baculaté lampy, můžete se proto setkat s označením „hřiby“.

Nemáte-li moc prostoru na výšku, sáhněte po stolním topidle. „Hodí se do menších prostor, případně do míst, kde není výška stropu alespoň 2,5 metru. V tomto případě stojí topidlo na stole a propanbutanová lahev je pod stolem,“ vysvětluje Luboš Kindermann.

Z praktického hlediska se patří dodat, že tato zařízení jsou určena pouze k venkovnímu použití. Déšť ani sníh by jim ublížit neměly, ovšem ochranou před povětrnostními vlivy (tedy přemístěním na kryté místo, když není v provozu, případně přikrytím speciální plachtou) prodloužíte jejich životnost. Ceny se různí (záleží na mnoha faktorech), pohybují se od šesti do dvanácti tisíc korun.

Díky speciální technologii infrazářiče neohřívají vzduch, ale objekty (lidi, předměty) ve svém dosahu. K dostání jsou zářiče jak stojanové, tak menší, které se mohou připevnit třeba na konstrukci pergoly. Zajímavé mohou být i další, konstrukčně jinak řešené infrazářiče, třeba „topítko“ zkombinované se stolem – teplo tak sálá odspodu. Ceny se pohybují od tří do dvanácti tisíc korun.

Podmínkou infrazářičů je dostupnost elektrické sítě. „Výhodou venkovního elektrického topidla je, že v porovnání s plynovými terasovými zářiči má výrobek až desetkrát nižší provozní náklady. Provoz tedy stojí asi tři až pět korun za hodinu – dle tarifu elektřiny – oproti třiceti a více korunám, kolik stojí hodina provozu plynových topidel,“ vysvětluje Milan Hnátek, jednatel společnosti Galavito.

Jak se na podzim venku zahříváte vy? Líbí se vám zahradní topidla?