Zařaďte neutrál nebo Co je to body neutrality a v čem se liší od positivity?

Co člověk, to originál. A přesto hodnotíme, kdo jak vypadá, a srovnáváme se, jak vedle ostatních vypadáme my. Přístup k vnímání vlastního těla se během času mění. V současnosti se mluví o velkém vlivu sociálních sítí, které umožňují jak anonymní kritiku, tak i šíření myšlenek hnutí, jež podporují sebelásku.

Vedle známého přístupu body positivity se tak objevila i myšlenka body neutrality. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak je chápat, nám řekly výživová poradkyně a kuchařka Karolína Kamberská a koučka Markéta Konupčíková, autorka metody Celista a propagátorka komplexního přístupu ke zdraví.

Být zastáncem body neutrality neznamená, že nemáte na své tělo názor. Znamená to, že se nezabýváte tolik vzhledem, ale své tělo respektujete a oceňujete vše, co umí.

Karolína Kamberská je velkou příznivkyní tohoto přístupu: „Podle mě vystihuje přesně, jak bychom se na tělo měli dívat. Jako na nástroj, který nám umožňuje žít a dělat zajímavé věci. Abychom si užívali radost ze života a pustili z hlavy tuk kolem pasu, který přitom v dobře vybraném oblečení není ani vidět. Dejme tělu, co potřebuje: pestré, kvalitní jídlo a hodinu pohybu denně, netrapme ho přemírou sladkostí a alkoholu, neřešme BMI a věnujme čas důležitějším věcem.“

Markéta Konupčíková vnímá body neutrality jako vnitřní klid: „Vybízí, abyste tělo přijímali ne tak, jak vypadá, ale abyste se zaměřili na jeho schopnosti a vážili si ho. Cesta k body neutrality je dlouhá a komplexní, ale tělo poté funguje skvěle fyzicky i psychicky.“

Hnutí body positivity vzniklo na začátku 70. let jako odezva na všeobecný přístup k lidem, kteří se tak úplně nevešli do škatulek vytvořených světem lesklých magazínů, a učí milovat se bez ohledu na velikost, vzhled, rasu či pohlaví. Reaguje na body shaming, tedy hanění lidí pro jejich vzhled. Nikdo nemá právo jiného kritizovat za to, jak vypadá. Krása je subjektivní a hnutí se bouří proti tomu, abychom si sebeúctu upravovali podle názoru okolí.

Body neutrality se rozvíjí teprve pár let a neřeší, jak tělo vypadá, ale oceňuje, jak funguje a co díky němu dokážete – třeba dát život.

Jak oba postoje vidí Markéta Konupčíková? „Body neutrality vede k vnímání sebe sama jako propojené, plně funkční nádoby. Body positivity zase povzbuzuje, abyste se měli rádi takoví, jací jste vzhledově, bez ohledu na to, že vám například nadváha nebo podvýživa způsobují celou řadu zdravotních problémů a komplikací.“ 

A co si myslí Karolína Kamberská? „Pro mě jako nutriční poradkyni je body positivity trend, který může být i kontraproduktivní. Jako by učil lidi, že být obézní je fajn a není třeba s tím nic dělat. Jenže obezita je zdravotně nebezpečná. A to, že v 19 letech nemá obézní dívka problémy, neznamená, že to tak bude i v padesáti. Zato body neutrality říká: držme tělo v dobré kondici a kašleme na instagramové ideály.“

Je nutno ale podotknout, že přijmout sebe, jak vypadám, se nemusí týkat jen těch, kdo se nachází na jednom či druhém konci váhové škály. 

Zdrženlivý postoj k body positivity není ojedinělý. Mnozí lidé si tuto myšlenku vykládají jako schvalování obezity, což je ale škoda. Zastánci oponují, že body positivity neříká, že je fajn být obézní, ale že i obézní lidi se mohou cítit fajn. Navíc je třeba si uvědomit, že body positivity se zaměřuje na vzhled obecně a ne jen obezitu. Není jen o „extrémech“! Možná jste byla první dívka ve třídě, které se začaly zaoblovat ženské partie a necítila jste se kvůli tomu dobře. Ani kvůli poznámkám spolužáků, kteří to mylně zaměňovali někdy za špeky.

Nejlepší by bylo, obě dvě myšlenky spojit dohromady. Protože oboje vlastně hlásá to, že máme být sami se sebou v pohodě. A z obou bychom si měli vzít to nejlepší.  Markéta Konupčíková říká, že body neutrality nám pomáhá, pokud nejsme se svým tělem spokojeni, a dává nám prostor ocenit, co všechno pro nás udělalo. Přínos body positivity je zase v tom, že může pomoci zlepšit celkovou náladu. Obě jsou to formy sebelásky, na tom, jak ji pojmenujete, zas tak moc vlastně nezáleží.

Spatřuje na body neutrality nějaká negativa Karolína Kamberská? „Vlastně vidím jen samé výhody. Trochu poodstoupit od vzhledu vlastního těla, to nám všem prospěje. Důležitá je dobrá kondice a zdraví. Mít 65 centimetrů v pase není povinné a v padesáti ani zdravé.“

Co ale ve chvíli, kdy nás tělo „zradí“, objeví se zdravotní problémy, zestárneme a naše tělo nebude fungovat, jak jsme zvyklí? Přestaneme ho mít rádi?

Kostlivec i diskokoule. Které slavné dámy se staly obětí body shamingu?