Zapomínáte na schůzky i na narozeniny přátel? Klid, sklerózu nemáte

„Viděl jsi ten film? Jak tam hrál takovej ten tamten?“ Jako byste se slyšeli? Pak vás určitě potěší, že je to úplně normální. A už vůbec se nejedná o sklerózu. Jednoduše zapomínáte. A to proto, že váš mozek je denně zahlcený tolika informacemi, že méně důležité musí vytěsnit.

„Navíc nám chybí impulzy, které by trénovaly paměť. Je to tím, že je spousta denních činností hodně stereotypních,“ vysvětluje jednu z příčin problému Ing. Dana Steinová – trenérka paměti a předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ).

Oproti tomu sklerózou obecně nazýváme tvrdnutí tkáně, a i když může být větší zapomnětlivost jedním z doprovodným projevů, nejedná se v žádném případě o poruchu paměti. Nejčastější je ateroskleróza, což je tvrdnutí tepen, a roztroušená skleróza, imunitní porucha, při které dochází ke kornatění buněk mozku a míchy.

Nejvíce si toho pamatujeme asi od osmnácti do dvaceti let. Potom paměť pomalu, ale jistě slábne, a to, že někdo začíná klopýtat už například v sedmadvaceti, není nic neobvyklého. Lékaři se shodují, že 50 % všech lidí po šedesátce je postiženo tzv. věkem ovlivněným zhoršením paměti. O dvacet let později se počet navyšuje na 70 %. Každým rokem se zpomalují všechny procesy v těle, tedy i tvorba buněk a spojů mezi neurony. Četnost věcí, které necháte doma nebo které zapomenete vyřídit, se zvyšuje.

Zajímavé na tom je, že přestože vám dělá občas problémy vzpomenout si, co bylo dnes k obědu, dokážete sypat z rukávu časování sloves v latině. S věkem se totiž zlepšuje dlouhodobá paměť, zatímco krátkodobá ochabuje.

Proč tomu tak je? Stopy v dlouhodobé paměti, mezi které patří i ty základní úkony – pohyb, mluva a tak dále, jsme několikrát upevnili. Vlastní inteligence těla rozhoduje, které informace vytěsní a které ponechá, a přirozeně je důležitější si uchovat, jak udělat jaký pohyb, než kde máte zítra schůzku s obchodním partnerem.

Ale i zapomínání má své hranice. Časté výpadky jmen známých osob nebo míst, která dobře znáte, mohou poukazovat na počínající onemocnění, která se můžou rozvinout. Paměť nejčastěji ovlivňují různé záněty mozku, poškození spojené s intoxikací léky, onemocnění cév a v pozdějším věku Alzheimerova choroba a demence.

Pro vážnější poruchy paměti je typické, že gradují. Nejprve se jedná o lehké a dočasné mezery, postupem času může ale nemocný i zapomenout své jméno nebo přestat rozeznávat tváře. Tyto projevy si rozhodně žádají posouzení lékařem, a to co možná nejdříve.

Obyčejné zapomětlivosti a poruchám paměti lze předcházet, a to tréninkem. „V České republice máme armádu certifikovaných trenérů paměti, vyškolených ČSTPMJ, kteří pomocí speciálních technik pomohou k nápravě stavu. Mimo to společnost školí v angličtině trenéry paměti také ve světě. V loňském roce třeba v USA, letos například v Indii”, dodává Dana Steinová.

Paměť totiž funguje podobně jako svaly. Když cvičíte, máte pevné tělo, když ne, ochabne. K velkému efektu stačí male krůčky. Stačí, když půjdete nakupovat do jiného obchodu, budete chodit domů jinými cestami. Mozek zareaguje na změnu a začne ukládat. Vhodné je se vzdělávat – začít se učit cizí jazyk nebo třeba luštit sudoku a křížovky.

„Navštívit můžete i kurzy a semináře paměti, kde se naučíte speciálním metodám, konkrétně mnemotechnice,” říká Lenka Šnajdrová, autorka knihy Jak si zlepšit paměť a koncentraci a provozovatelka serveru Mozkovična.

A jak jste na tom s pamětí vy?