Zapomeňte na prášky, dejte si kafe a sójovku aneb Proti stárnutí i rakovině bojujte antioxidanty

Lidské tělo každý den tak trochu napadá samo sebe. Jako vedlejší produkt látkové výměny totiž vytváří volné radikály. Tyto nestálé reaktivní sloučeniny jsou pro člověka dobrým sluhou, ale zlým pánem. Imunitnímu systému totiž pomáhají s odstraňováním bakterií, ale když je jich moc, poškozují buňky.

Volné radikály představují molekuly, u kterých došlo k odtržení elektronu. Ty následně bloudí po organismu a hledají elektrony, kterými by zaplnily ono prázdné místo. O elektrony se přetahují s buňkami lidského těla a každá z nich je volnými radikály napadena mnohokrát za den. Nebojte, v této fázi radši s fyziologickým výkladem skončíme.

Přemíra volných radikálů v těle mimo jiné urychluje stárnutí a degeneraci tkání, podílí se na rozvoji aterosklerózy a narušuje obranyschopnost organismu. Tyto molekuly jsou obviňovány také z účasti na rozvoji cukrovky, Alzheimerovy choroby, revmatické artritidy nebo různých druhů rakoviny. Kromě toho, že volné radikály vznikají přirozeně v lidské těle, se do něj dostávají i zvenčí s cigaretovým kouřem a smogem.

Proti volným radikálům naštěstí máme v přírodě jednu velmi mocnou zbraň, kterou se nesmíme bát použít. Jsou jí antioxidanty. „Zjednodušeně řečeno, komponenty našich těl v přítomnosti volných radikálů pomaličku ‚rezavějí‘. Tělo toto oxidační poškození minimalizuje pomocí různých mechanismů ochrany a oprav. Jednou z úrovní ochrany jsou i antioxidanty, které přijímáme ze stravy,“ komentuje Jan Pláteník z Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1.  lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Antioxidanty se v podstatě obětují pro dobro lidského těla. Volným radikálům darují hledané elektrony, a tím ochrání buňky.

„Nejznámější antioxidanty jsou vitaminy, především C a E, dále minerály, jako je selen a zinek. Potom jsou to karotenoidy, flavonoidy a další,“ jmenuje výživová poradkyně Růžena Pešková. Antioxidanty se nacházejí v menší míře i v živočišných zdrojích, ale zejména v těch rostlinných.

Antioxidační schopnost jednotlivých druhů potravin se porovnává pomocí ukazatele ORAC. Potraviny s nejvyššími hodnotami mají největší potenciál chránit buňky a jsou uvedené v následujícím výčtu:

Nejdostupnějším zdrojem antioxidantů je zelenina a ovoce, hlavně to bobulovité. Nacházejí se ale také v červeném víně, v čaji, v kávě nebo v sójové omáčce.

Příjem antioxidantů v přirozené formě má mnohem větší význam než zobání potravinových doplňků. „Je třeba dávat přednost přirozeným zdrojům, příznivé účinky dostatečné konzumace zeleniny a ovoce - doporučeno je 500 g denně - neumíme nahradit žádnou pilulkou. Rozsáhlé studie s podáváním potravinových doplňků, jako jsou vitaminy E, C a selen, zdravým dobrovolníkům, přinesly jen zklamání,“ uvádí Jan Pláteník.

V poslední době se ke všemu některé antioxidanty v doplňcích stravy dávají do souvislosti s rakovinou. Již jsme zmínili, že určitá hladina volných radikálů je pro tělo nutná, protože pomáhají při léčbě infekcí a hojení ran. V dnešní době se vlivem životního stylu i nepříznivého prostředí radikály snadno přemnoží a poté udělají víc škody než užitku. Pro dosažení rovnováhy je nutné konzumovat dostatek antioxidantů – jenže se ukazuje, že ty v podobě doplňků stravy mohou také uškodit. „Existují například studie, podle kterých beta-karoten v doplňcích překvapivě zvyšuje riziko rakoviny plic u kuřáků. Přírodní karoten například v mrkvi tyto nežádoucí účinky nemá,“ uzavírá Jan Pláteník. To, zda tělu antioxidanty prospívají, záleží právě na jejich zdroji.

Antioxidanty v koření, ovoci, zelenině a dalších přirozených potravinách se navíc tak snadno nepředávkujete, což u doplňků hrozí. Také vstřebatelnost přírodních antioxidantů je mnohem vyšší. Dejte tedy jednoznačně přednost přírodním zdrojům.

Máte v jídelníčku dostatek potravin bohatých na antioxidanty?