Zánět jícnu: Nepodceňujte pálení žáhy, hrozí vám rakovina

Nejčastěji se jedná o refluxní ezofagitidu, tedy zánět jícnu způsobený gastroezofageálním (jícnovým) refluxem. Je to stav, kdy se natrávený kyselý obsah žaludku často vrací nahoru do jícnu (i do úst) a naleptává ho. Problémy s refluxem trápí až 20 (někdy se udává dokonce 40) procent populace v západních zemích.

Zánět jícnu může způsobit také infekce herpesvirů nebo kvasinek. K těžkému zánětu dochází i v případě vypití žíraviny, což samozřejmě znamená zásadní ohrožení života a vyžaduje to neodkladný zásah odborníků. Nemocný v tomto případě často zvrací krev.

Znáte 4 situace, kdy okamžitě volat záchranku?

Při refluxu natrávené jídlo naleptává sliznici, což vede k nevolnosti, typickému pálení žáhy, bolesti a pálení na hrudi, nebo dokonce obtížím a bolestem při polykání. Nemocní mívají chrapot, častý kašel, záněty průdušek i dutin a kyselé prostředí může poškodit i sklovinu zubů.

Příznaky se objevují postupně a průběh se často zhoršuje, proto je třeba léčit co nejdříve. Někdy se reflux a zanícení jícnu neprojevuje pálením žáhy, ale jen velmi častým podrážděním krku, suchým kašlem, pocitem zahlenění a třeba pálením jazyka či zápachem z úst.

Pálení žáhy trápí až 40 % populace!

S potížemi se svěřte praktickému lékaři. Je možné, že vám rovnou předepíše účinné léky k dlouhodobému užívání a doporučí změnu režimu i jídelníčku. Pokud rozhodne, že je nutné jícen vyšetřit, pak vás odešle na gastroenterologii. Čeká vás gastroskopie, při které si lékař prohlédne sliznici jícnu a možná odebere kousíček tkáně na další vyšetření.

Dále se provádí jícnová pHmetrie, kdy se zavede tenká hadička nosem do jícnu, která po dobu 24 hodin měří kyselost v jícnu a je tak schopná přesně změřit, k jakým změnám zde dochází. Pokud máte větší potíže s polykáním (= dysfagie), pak je namístě manometrie jícnu. Lékař zavede nosem hadičku do jícnu a pacient polyká vodu, přitom sonda měří tlak na různých místech v jícnu. Lze tak zjistit, zda jícnové svěrače fungují správně.

Pokud zánět jícnu způsobuje jiná příčina než reflux, pak se samozřejmě léčí ta. Jestliže se jedná o refluxní zánět jícnu, který je zdaleka nejčastější, pak se užívají léky, které ovlivňují vznik žaludeční kyseliny (jsou to buď antagonisté H2–receptorů, nebo inhibitory protonové pumpy). Podávají se také léky ovlivňující pohyblivost jícnu a jícnové svěrače, krátkodobě pak antacida, která přinášejí rychlou úlevu tím, že snižují kyselost žaludečního obsahu.

Zatím není jasno, jak zánět jícnu ovlivňuje bakterie Helicobacter pylori způsobující žaludeční vředy, nicméně je-li v žaludku nalezena, zlikviduje se antibiotiky.

Refluxní chorobu zhoršuje stres, nervozita a užívání některých léků či kouření, stejně tak i obezita, protože vyšší tlak na žaludek oslabuje svaly v dolní části jícnu. (To je také důvod, proč pálení žáhy trápí těhotné.) Proto k léčbě patří snížení tělesné hmotnosti, změna stravovacích návyků, omezení kouření a alkoholu atd.

Je-li reflux dlouhodobý, dochází k trvalému poškození sliznice jícnu (= Barrettův jícen), což může vést až k rozvoji nádorového onemocnění. Rizikem je i zúžení jícnu následkem poškození a zjizvení jeho stěn, což může způsobovat bolestivé potíže při polykání tuhé stravy.

Říhání, krkání i větry. Kdy je to normální a kdy vás varují před nemocí?