Článek
Hlasová únava nehrozí jen profesionálům, zpěvákům nebo učitelům. Snadno si ji přivodíte, když strávíte celý večer překřikováním se v hlučné hospodě nebo se „vyřvete“ na sportovním zápasu. Nepřiměřená námaha vede k překrvení: oteklé hlasivky způsobí, že se váš hlas změní k nepoznání, stane se hlubším a zhrubne. Stejné účinky má alkohol, který roztahuje cévy. Jakmile se otok vstřebá, vrátí se vám i normální hlas. Pokud ovšem hlasivky trápíte často a nenecháte je odpočinout, můžete se dopracovat až k jejich trvalému poškození, třeba nedomykavosti nebo křečovitému stažení.
Mléko s medem? Syrové žloutky?
Pokud jste někdy ochraptěli, určitě se vám dostalo mnoha dobře míněných rad, co všechno máte sníst či vypít. Je nám líto, ale to všechno jsou úplné nesmysly! Proč? Jednoduše proto, že hlasivky jsou umístěné v hrtanu, ne v jícnu. To, co putuje do žaludku, se hrtanu, a tím i hlasivkám vyhne. Pokud ne (a sousto skočí „do nesprávné dírky“), tak se zakuckáte, ale určitě nevyléčíte. Chcete-li působit na hlasivky, musíte tekutinu (například Vincentku) inhalovat v podobě aerosolu.
Nadměrným křikem si můžete hlas zničit už v dětstvíFoto: thinkstock
Ukřičené děti
Někteří lidé si zničí hlas už v dětství. Bývají to hlučné, ctižádostivé, temperamentní děti, které se za každou cenu snaží prosadit a obrátit na sebe pozornost. Aby ostatní překřičely, tvoří hlas silou – je to vidět i navenek na nápadně vystupujících šlachách a žílách na krku. Podle otorinolaryngoložky Jitky Vydrové z Hlasového centra Praha trpí poruchou zvanou dětská hyperkinetická dysfonie přibližně každé šesté dítě. „Objevují se v každém sboru či dramatickém kroužku. Při kontrolách pravidelně nějaké objevím,“ potvrzuje lékařka. Léčba spočívá v nácviku správné hlasové techniky. Většina dětí ale unikne pozornosti a odnáší si do dospělosti – úplně zbytečně – chraplavý hlas s menším rozsahem.
Pomoc, nemůžu mluvit!
Ztrátu hlasu může způsobit třeba zánět hrtanu nebo neurologické onemocnění. Někdy jsou ale hlasivky úplně v pořádku, a dotyčný přesto nevyloudí ani pípnutí. Příčinou může být chorobná tréma, silný stresující zážitek, ale také podvědomý způsob, jak upozornit na nějaký psychický problém. Typickým případem tzv. psychogenní afonie je postava němé slečny Pauly z televizního seriálu F. L. Věk. Oněměla, když ji v dětství zbil její učitel. Jiný intenzivní emoční zážitek, porod, jí hlas zase vrátil.
Z šoku i traumatu se dá i oněmětFoto: thinkstock
Léčení takového postižení je spíše záležitostí psychiatra. Zkušený foniatr ale může postiženému ukázat, že vlastně mluvit může. „Pokud člověka s psychogenní afonií vyzvu, aby zakašlal nebo řekl ééé, jde mu to velmi dobře, a to i s ústy plnými lékařských nástrojů. Hlas je čistý a jasný. Po skončení vyšetření ale opět nevydá ani hlásku,“ popisuje svou zkušenost doktorka Jitka Vydrová.
Hlavně nešeptat!
Snažíte se hlasu ulevit šeptáním? Chyba! Šepot hlasivky naopak extrémně unavuje. Při šeptání používáte svalové skupiny, které při tvoření hlasu normálně vůbec neúčinkují. Raději sípejte nebo skřehotejte, a nejlépe nemluvte vůbec. Hlasový klid je nejlepší medicína.
Nepřejete si někdy v hloubi duše, aby vaši rodinní příslušníci aspoň na chvíli oněměli?
