Žaludeční vředy trápí každého desátého Čecha

Ranní káva nalačno, nepravidelná strava, hektické životní tempo se stresem a nespavostí – to všechno žaludek vyčerpává, což může vyústit až ve vznik vředu. Žaludeční neboli peptické vředy jsou boláky, které se tvoří na sliznici vnitřní strany žaludeční stěny nebo dvanáctníku (část tenkého střeva spojená se žaludkem).

Na vině je nerovnováha vlivu kyseliny chlorovodíkové. Ta v žaludku pomáhá s trávením potravy a zdravá sliznice je proti jejímu působení odolná. V případě oslabení ji ale kyselina poškozuje a problém je na světě.

Mezi projevy patří pocity plnosti po jídle a silné bolesti žaludku, nevolnost i zvracení. Objevuje se také nadýmání, říhání, pálení žáhy nebo průjem. Dvanáctníkový vřed vyvolává naopak největší bolestivost nalačno, nejčastěji v noci.

Až polovina žen se sexu vyhýbá kvůli nadýmání.

Kromě infekce bakterií Helicobacter pylori a vrozených predispozic oslabují sliznici žaludku některé protizánětlivé léky, jako je aspirin nebo ibuprofen. Přispět může i časté popíjení silné kávy nebo alkoholu na lačný žaludek, nepravidelnost nebo nevhodné složení stravy – příliš kořeněná a pikantní nebo kyselinotvorná jídla, jako je bílé pečivo. U mnoha nemocných má na vzniku vředu podíl i zvýšený stres a kouření.

Co byste neměli dělat s prázdným žaludkem?

Vředy se mohou tvořit i několik let v závislosti na míře stresu a životním stylu. „U někoho ale naopak mohou vzniknout během několika dní, pokud člověk náhle prožívá obrovskou zátěž – jako třeba ztráta zaměstnání,“ informuje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka interní kliniky, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

Cílem léčby je udržet sliznici žaludku a dvanáctníku zdravou. V současné době jsou nejúčinnější léky blokující vylučování kyseliny chlorovodíkové, takzvané blokátory protonové pumpy, jako je omeprazol, pantoprazol, esomeprazol. Pokud se na vzniku vředu podílí infekce bakterií Helicobacter pylori, předepíše lékař antibiotika. Předepisují se také léky snižující kyselost v žaludku (antacida).

Na počátku léčby je nutno jíst převážně stravu vařenou nebo dušenou, optimálně kašovitou, každé tři hodiny malou porci. Postupně je možno vracet se k obvyklé stravě.

Aby bylo jasné, co vředy způsobilo, pošle vás lékař na neoblíbenou gastroskopii, kdy lékař zasune ústy sondu s kamerkou a zavádí až do žaludku. Má tak možnost detailně prohlédnout sliznici žaludku i dvanáctníku. Závažnější krvácení se řeší operativně.

Kterých vyšetření se Češi nejvíc bojí a co riskují?

Pokud dojde k proděravění stěny žaludku, a tím pádem obsah zažívací trubice vytéká do břišní dutiny, může prasknutí vředu ohrozit na životě. Urgentní bolestivý stav vyžaduje akutní chirurgický zákrok.

„Další variantou je krvácení z vředu, tedy prasknutí dovnitř narušením cévy na spodině vředu. Tento stav se projeví přítomností tmavé natrávené krve ve stolici, případně zvracením natrávené krve, která má vzhled kávové sedliny,“ říká profesorka Hana Matějovská Kubešová.

Říhání a větry. Kdy varují před nemocí?

Základem je pravidelná a nedráždivá strava. Přednost by měly dostat mléčné a zakysané výrobky (tvaroh, kefír), med, ovoce a zelenina, obiloviny. „Kromě stravy je zásadní zdravý spánek a protistresové techniky jako dechové cviky z jógy,“ říká David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny. Vyhýbejte se ostrým jídlům, džusům, alkoholu, kouření a neměli byste to přehánět ani s konzumací citrusů.

Trávení i váhu pomůže upravit psyllium.

Důležité je jíst v klidu, pořádně kousat a sousta dostatečně zapíjet. Tato opatření fungují nejen jako prevence, ale také jako léčba výrazně snižující riziko recidivy – peptické vředy se totiž rády vracejí, a to hlavně při psychické zátěži a oslabené imunitě.

Některé projevy žaludečních vředů se mohou překrývat se symptomy dráždivého tračníku, kterým nejčastěji trpí vystresované ženy.