Zakousněte se do zeleného. Svého vlastního salátu!

Svěží křupavé listy není náročné vypěstovat a zvládnete to i jako začátečníci. Saláty spojuje touha po slunci, kypré půdě a bohaté pravidelné zálivce. Pak rostou rychle, báječně křupou a skvěle chutnají. Většinou nepotřebují tolik místa jako jiná zelenina, a tak se vám některé urodí třeba i na terase.

Pokud jste zemí nepolíbení, sáhněte po roketě. Je to listová zelenina, která se tvarem i chutí podobá oblíbené rukole. Semínka rukoly ale nemají všude, a tak roketa poslouží jako skvělá náhradnice. Výhodou je, že tahle rostlina je tak trochu plevel: vysejete ji, a pokud nebudete mít vyloženě smůlu, sklidíte plné hrsti zeleného lupení.

Roketa se vysévá hned, jak se oteplí, klidně na začátku března. Vyhovují jí kratší dny a chladnější počasí. V horkém létě rychle vybíhá do květu a pak není dobrá. Na záhonech vyberte roketě kyprou půdu a semínka sejte asi centimetr hluboko, mezi řádky nechte asi 20 centimetrů. A nebojte se roketu vysévat hustě – bude se vám lépe sklízet, třeba nůžkami.

Zelené listy bez obtíží vyrostou i v mističce na parapetu – podobně jako třeba řeřicha. Misku stačí vyložit vlhkou vatou, nasypat na ni semínka a udržovat vlhká. Roketa je kvůli své nenáročnosti vhodná i do truhlíků na terasy a balkony.

Klasikou české kuchyně zůstává hlávkový salát, který je skvělý se sladkokyselou zálivkou. Salát setý hlávkový, jak zní jeho celé jméno, patří k nejstarším pěstovaným plodinám. Vysévat ho můžete od jara do podzimu, vždy si ale vyberte správnou odrůdu – některé jsou určené pro brzké jarní výsevy a během léta by je slunce vyhnalo rychle do květu. Potom by už listy nebyly dobré.

Aby byl hlávkový salát šťavnatý a křupavý, potřebuje kyprou půdu, dostatek živin a hojnou zálivku. Vysévat ho lze přímo do záhonů už v průběhu března. Nebo si ho předpěstujte v teple a pak sazenice, nejlépe v květnu, vysázejte ven. Vzrostlé rostlinky by mezi sebou měly mít místo asi 25 centimetrů. Protože hlávkový salát potřebuje přece jen více místa, je lepší pěstovat ho na zahradě než v květníku na balkoně.

Oblíbenou zeleninou jsou také puky čekanky listové. Dobře chutnají a jsou trochu exotické – domovem čekanky je Indie, divoce roste také ve Středozemí. Vytváří bohaté listové růžice. Rostlina potřebuje kyprou a živenou půdu. Daří se jí na slunci a nesnese přemokřenou půdu.

Nejlepší je, když si ji předpěstujete ze semínek podobně jako listový salát. Vysévat ji můžete už teď. Sazenice se ven přesazují koncem dubna nebo v průběhu května. Na záhon by měly přijít, až když budou mít čtyři listy, nechte mezi nimi místo 30 centimetrů. I čekanka je náročnější na místo, proto ji pěstujte raději na záhoně.

U exotiky ještě zůstaneme. Mizuna je listová zelenina, která se hojně používá v asijské kuchyni. Vypadá a chutná podobně jako rukola. Tvoří štíhlé bílé řapíky a tmavé listy, je nenáročná a pohodlně ji vypěstujete i na balkoně v truhlíku.

Mizunu můžete vysévat už v březnu přímo do truhlíků, asi centimetr a půl hluboko. Předpěstované sazenice pak během dubna rozesaďte na záhony (spon by měl být asi 25 centimetrů) anebo do truhlíků (v tom případě stačí mezera 10 centimetrů). Mizuna koření mělce, a tak potřebuje častější zálivku. Listy budete sklízet zhruba za dva měsíce. Uštipujte je, rostlina rychle obrazí znovu a můžete si úrodu užít delší dobu.

V zeleninovém mixu by vám na zahrádce či na terase neměl chybět špenát, ať už baby odrůda, nebo ta klasická. Baby špenát je ideální pro pěstování v truhlících, na záhony můžete zvolit i běžné odrůdy, jejichž listy jsou velké jako chlapská dlaň.

Na rozdíl od ostatní listové zeleniny se špenátu bude dařit v polostínu. Ocení vydatnou zálivku a nepotřebuje žádnou speciální půdu. Špenát vysévejte zhruba centimetr a půl hluboko, mezi semínky stačí nechat pět centimetrů mezeru, mezi řádky tak patnáct čísel. Listy sklízejte postupně, zase dorostou. A pak si připravte tři vynikající recepty se špenátem.

Znáte špenátové karbanátky nebo rukolové pesto? A víte, které bylinky můžete pěstovat doma celý rok?