Zákeřná klíšťata: Encefalitidou a boreliózou to nekončí!

Na světě existuje mnoho druhů klíšťat a také řada infekčních nemocí, které přenášejí. Asi každý už slyšel o borelióze a encefalitidě, ale věděli jste, že třeba méně známou babesiózou je podle výsledků testování laboratoře Protean nakaženo více klíšťat než encefalitidou?

Původcem babesiózy je prvok, který napadá červené krvinky a množí se v nich. Dříve byla babesióza považovaná za velmi vzácné onemocnění rozšířené hlavně ve Spojených státech, ale v současnosti se o ní mluví stále častěji i v tuzemsku. Vedle únavy, horečky, bolesti svalů a kloubů se u nakaženého může objevit i žloutenka.

Problematický je i fakt, že se babesióza mnohdy vyskytuje v tandemu s lymskou boreliózou (až v 25 % případů). Obě nemoci se sice léčí antibiotiky, ale každá jiným druhem.

„Klíště může být přenašečem více než jednoho patogenu, což vede k takzvaným koinfekcím. Hlavní úskalí u nich spočívá v nedostatečné diagnostice. Když se po přisátí klíštěte objeví problémy, běžně se v krvi nezjišťují protilátky proti vzácnějším nemocem, takže může docházet k neadekvátní léčbě. Infekce je často objevena až poté, co pacient nereaguje na léčbu a je zřejmé, že příznaky jsou způsobené jiným patogenem,“ uvádí vedoucí laboratoře Protean Miroslava Burýšková.

Vyšetření krve proti méně častým nemocem přenášeným klíšťaty lékař navrhuje v případě, že na ně má vzhledem k příznakům podezření nebo když nezabírá léčba. Pokud chcete vy sami udělat maximum, můžete vyjmuté klíště poslat do speciální laboratoře, kde si lze zaplatit testování i na vzácnější onemocnění. 

Další infekcí – tentokrát bakteriálního původu – je ehrlichióza. Ta pro změnu napadá krvinky bílé a snižuje jejich obrannou funkci. „Skvrna na kůži může připomínat lymskou boreliózu. Další příznaky nákazy zahrnují horečku, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a končetin, zvětšení uzlin, jater i sleziny,“ popisuje docent Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier. Ehrlichióza se léčí antibiotiky, díky nimž obtíže odezní během několika dnů. Pokud se ale nemoc nezachytí včas, hrozí selhání ledvin i srdce!

Další na seznamu je tularémie. Tato mikrobiální infekce sice primárně ohrožuje zajíce, ale je přenosná i na člověka. Nakazit se lze při manipulaci s kontaminovaným masem nebo v důsledku jeho požití, ale právě také prostřednictvím klíštěte. Od způsobu nákazy se odvíjejí i příznaky: po kousnutí klíštětem je to horečka, celková slabost, únava, vřed spolu s lokální infekcí kůže a zduření nejbližších mízních uzlin. Léčí se antibiotiky. Tularémie jako důsledek konzumace nakaženého masa se projevuje zánětem mízních uzlin, který připomíná angínu, bolestmi břicha, průjmy a zvětšením sleziny.

K méně častým bakteriálním infekcím se řadí bartonelóza. Přenáší ji nejen klíšťata, ale také blechy nebo vši. Dostat ji můžete od domácího mazlíčka, a proto se jí říká nemoc z kočičího škrábnutí. K horečce a bolestem hlavy se přidává vyrážka, oteklé uzliny a neurologické obtíže – třes, rozostřené vidění, problémy s rovnováhou nebo necitlivost končetin. I v tomto případě lékař povolá na pomoc antibiotika.

Chystáte se na dovolenou? Před klíšťaty se neschováte ani v zahraničí. „Na jihu balkánského poloostrova a v Turecku jsou některá klíšťata infikovaná krymsko-konžskou hemoragickou horečkou, která se projevuje horečkou a krvácením,“ upozorňuje Rastislav Maďar. Úmrtnost dosahuje až 50 % případů. Neexistuje proti ní vakcína, léčba je podobně jako například u Eboly podpůrná a zaměřuje se na zmírnění projevů onemocnění. Podávají se léky pro srážlivost krve, které zvyšují šanci na uzdravení. U pacientů, kteří přežijí, se stav obvykle zlepšuje od desátého dne.

Výskyt klíšťat v Česku i dalších zemích je momentálně velmi vysoký. Očkovat se ale zatím dá jen proti klíšťové encefalitidě, a proto je důležité mít se na pozoru.

Jak se chráníte před klíšťaty?