Zajímavosti o zlatě: plave v moři a je nezničitelné

Zlato bylo vždy symbolem bohatství, moci a krásy. Sloužilo jako platidlo, ale uplatnilo se i v medicíně nebo průmyslu. Mělo a má spoustu využití, ale i zajímavých vlastností. Pojďme si o nich popovídat.

Zlato je asi prvním kovem, který člověk mohl sebrat jen tak na zemi a nemusel ho těžce dobývat ze skály nebo dlouze prosívat v řece. V přírodě se totiž vyskytuje i v podobě volně ležících nugetů.

Těžba zlata probíhala i u nás, a to už v pozdní době kamenné. Odhaduje se, že dodnes bylo na našem území těžbou i rýžováním získáno asi 100 tun zlata. Jen pro srovnání – v nejbohatších jihoafrických dolech se těžilo až 1000 tun zlata ročně. Od roku 1994 se ale u nás zlato netěží. Ozývají se sice zájemci o průzkum různých lokalit, Ministerstvo životního prostředí to ale nepovoluje.

Víte, kde se u nás těžilo zlato? 

V každém litru mořské vody je asi 13 miligramů tohoto drahého kovu! Zatím ho z vody ale neumíme získat ve větším množství. V současnosti postihla zlatá horečka velké společnosti s rozvinutými technologiemi. Jde jim o dna oceánů plné drahých kovů. Ochránci životního prostředí se proti drancování, někdy úspěšně, někdy bez úspěchu, brání.

Zlato je velmi odolný kov. Nereziví a v podstatě je nezničitelné. Rozpouští se za přítomnosti vzduchu jen v roztoku lučavky královské nebo kyanidu draselného. Velmi dobře se pro svou měkkost kuje, jediný gram zlata by šlo roztepat do plechu o ploše metru čtverečního.

Zlato nemusí mít jen žlutou barvu. Díky příměsi dalších kovů může být třeba modré nebo purpurové. Po přidání platiny je bílé, kvůli hliníku purpurové, měď ho zbarví dočervena, a pokud přidáte ocel, zmodrá.

Pozor, v Česku začal fungovat automat na prodej zlata!

Ryzí zlato má 24 karátů. V této ryzosti je ale příliš měkké a moc se nehodí na výrobu šperků.  Vyšší tvrdost získává přidáním dalších kovů. Šperkaři v Asii používají zlato s 22 karáty, ti západní pak zlato se 14 karáty a 18 karátové na pozlacování.

Nenosíte zlato, protože se vám po něm dělá vyrážka, a tak jsem usoudili, že jste na něj alergičtí? Omyl. To kovy, které se do zlata přidávají, způsobují mnoha lidem alergii, tedy svědivé začervenání kůže kolem šperku nebo pod ním. Alergie na čisté zlato se vyskytne jen velmi vzácně.

Máte alergii na šperky? Poradíme, co s tím!

Zlato se používá nejen ve šperkařství, ale i při výrobě elektroniky. Třeba v mobilu je ho kolem 25 miligramů. Najdete ho i v součástkách aut, kde ho ale co do množství předbíhá stříbro a měď.

Zlato se používá i v kosmetice (třeba v krémech nebo v maskách). Nejčastěji to 24 karátové v podobě koloidního roztoku, tedy tekutiny s rozptýlenými malými částicemi, nebo ve formě mikroprášku. Postará se o hydrataci, ale i zpevnění pleti či redukci vrásek.

V medicíně se zlato využívá už od starověku. Používal se koloidní roztok zlata a byl ordinován bohatým jako univerzální lék. Jistě si také pamatujete využití na výrobu zlatých zubů. Moderní medicína ho využívá při diagnostice viru HIV a prý má budoucnost i při léčbě AIDS. Pomáhá při revmatoidní artritidě a spolu s platinou je i silným spojencem v léčbě rakoviny.

Zlato je surovinou, do které se vyplatí investovat. „Je vhodné pro dlouhodobé investice, není to rychloobrátková komodita. Trend jeho ceny je rostoucí, i když může krátkodobě zakolísat. Ovšem nikdy nebude razantně klesat,“ říká marketingový manažer České mincovny Jaroslav Černý. Doporučuje uložit si asi pětinu majetku do zlata.

Daří se mu, když panuje nejistota na trzích, roste inflace nebo v dobách politické a ekonomické nestability. „Funguje jako výborná pojistka majetku před ztrátou hodnoty. Zlato je nejvýhodnější pořizovat ve formě tzv. slitků, tedy zlatých nebo stříbrných cihliček, nebo v podobě investičních mincí. Hodnotu drží samozřejmě také zlaté šperky po babičce,“ vysvětluje Gabriela Milfortová, regionální ředitelka společnosti Golden Gate.

Náušnice od českých šperkařů: Stříbrné, ze skla i porcelánu!