Hlavní obsah

Zahradní domek, kde je radost být. Nebáli se experimentů

Foto: Pavlína Štefanová

Foto: Pavlína Štefanová

Zahradní domek jako útočiště během víkendů i místo pro oslavy a rodinná setkání. Majitelé se při jeho zařizování nebáli experimentovat, sluší mu industriální prvky i letitý nábytek.

Článek

Manželé Hanka a Honza si pozemek v pardubické zahrádkářské kolonii pronajali v době, kdy jejich dcerám byly čtyři a jeden rok. Tehdy mladí rodiče zjistili, že jen v bytě s dětmi být nemohou, a tak začali vyhledávat zeleň a prostor. Ideální místo našli i díky majitelčiným rodičům, kteří vlastní sousední parcelu. Zahrada je přímo ve městě, z bytu to sem mají minutu autem a jezdí sem i městská doprava. Prostě perfektní.

Kritéria kolonie

„Pořídili jsme sem bazének – nejdřív nafukovací – a později vířivku. Díky tomu jsme přestali jezdit na přeplněná městská koupaliště a začali jsme volno trávit ve svém,“ říká paní Hana, která je interiérovou designérkou, a tak když pozemek odkoupili a rozhodli se postavit zahradní domek, byl návrh v její režii.

„Původní domek stál v jiné části pozemku, jeho technický stav byl nevyhovující a umístění zcela nevhodné. Rozhodnutí strhnout ho a postavit nový bylo nasnadě,“ vypráví. Kritéria pro stavbu byla daná zahrádkářskou kolonií, tedy rozměr maximálně 25 m², maximální výška střechy pět metrů a rekreační charakter.

Foto: Pavlína Štefanová

V zahrádkářské kolonii na pozemku velkém 360 m² postavili domek velký 5 × 5 metrů, ke kterému patří terasa 4 × 4,5 mFoto: Pavlína Štefanová

Jednoduše až surově

Protože domek využívají jen občas, mohli v návrhu experimentovat víc, než by si dovolili doma, kde by se některé výrazné prvky možná časem okoukaly. A přesně to chtěli – popustit uzdu fantazii a udělat to jinak, než je obvyklé u konvenčních staveb.

Šedě natřené porothermové cihlové bloky jsou přiznané i v interiéru, ostění kolem oken je začištěné nejjednodušeji, jak to jde, a přiznané jsou i kabely elektrického vedení. Žádná překombinovanost, ale jednoduchost a až surový vzhled.

Foto: Pavlína Štefanová

Pálená cihla je přiznaná i v interiéru, stejně jako kabely elektrického vedení. Podlaha je betonová a natřená šedou barvouFoto: Pavlína Štefanová

Pohoda na terase

Terasa velká 4 × 4,5 m je vyrobená ze sibiřského modřínu v kombinaci se železem v antracitové barvě. „Nebudeme ji nijak udržovat, dřevo časem zešedne. Líbí se nám, když mají věci přirozený vzhled. Takové přirozené stárnutí,“ říká k tomu paní Hana.

Venkovní stůl si nechali vyrobit na míru a všechny venkovní židle značky Ton jsou z druhé ruky. „Čekají na svou chvíli a repasi, budou tu s námi ještě dlouho. Docela určitě nás přežijí,“ dodává majitelka s úsměvem.

Foto: Pavlína Štefanová

Venkovní stůl je vyrobený na míru, deska je laminátová ve stejném dekoru jako kuchyňská deska a podnoží je zámečnicky dělané. Židle Ton jsou z druhé ruky a čeká je repaseFoto: Pavlína Štefanová

Kuchyně, jídelna i ložnice

Voda sem zavedená není, pitnou si vozí v barelech a užitkovou berou u sousedů-rodičů, kteří mají studnu. Tu ostatně časem plánují vybudovat i u sebe. Spolu s pozemkem koupili také suchou toaletu, která zůstala na původním místě, v současnosti tedy na opačném konci parcely, než stojí domek.

Jinak jim tu nechybí vůbec nic. Uvnitř je kuchyň s mikrovlnkou, indukční plotýnkou, lednicí a potravinovou skříní. K vaření ale nejčastěji využívají venkovní plynový gril. K jídelnímu stolu se vejdou ve čtyřech a posuvnými dveřmi je oddělená spací část se dvěma vestavěnými lůžky nad sebou. Postele jsou velké 160 × 200 cm a místnost je vysoká 2,8 m, takže i na té horní se pohodlně vyspí dva lidé.

Foto: Pavlína Štefanová

Posuvnými dveřmi je od kuchyně s jídelnou oddělená spací část, kam se vejdou čtyři lidéFoto: Pavlína Štefanová

Svépomocí za půl milionu

„Na zahradě trávíme všední odpoledne a víkendy od dubna do října. Pořádáme tu oslavy narozenin, rodinná setkání i grilovačky s kamarády a intenzivně jsme ji využívali i v době karantény. Už se nás tu sešlo i patnáct a stává se, že návštěvy odjíždějí domů posledním autobusem nebo taxíkem,“ dodává paní Hana.

Domek stavěli svépomocí, s pomocí subdodávek a koordinací řemeslníků, proto stavba trvala téměř půl roku. Firma by ho měla hotový za chvilku. „Celkem jsme do něj včetně vnitřního vybavení a terasy investovali asi půl milionu. Jednou z dražších položek byly třeba vypínače v retro designu, o kterých jsme s manželem vedli dialog, jestli jsou potřeba. A jsou,“ uzavírá spokojená majitelka.

Vizitka designérky

Ing. Hana Matějková si už jako dítě hrála raději s domečky než s panenkami a svou první knihu o bytovém designu dostala ve 13 letech. Pracuje na projektech určených pro bydlení i komerční účely a nejraději dělá komplexní návrhy interiéru. To vše v duchu motta „Bydlete krásně, žijte ještě líp!“, protože věří, že prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše duše. Více na www.interierovy-design.cz.

A kde trávíte víkendy vy? Podívejte se na kouzelné minidomky ze dřeva!

Načítám