Článek
Aby vaše zahrada bujela zelení, přihnojujte. Rozhodně se ale obejdete bez „chemie“, která půdu ničí. Kvůli průmyslovým hnojivům mizí původní mikroorganismy, mění se pH půdy a zemina je nakonec bez života. Použijte proto suroviny, které dává sama příroda. Připravte si například výluh z kopřiv nebo ze slepičince, jenž s vašimi muškáty, jahodami nebo rajčaty udělá zázraky.
Zajděte si na kompost
Koncem května je na zahradě spoustu práce. Sklízíte ředkvičky a první saláty, vyséváte podzimní zeleninu, například červenou řepu, ředkev nebo mrkev k uskladnění. Než novou várku vysejete, obohaťte půdu o kompostovanou zeminu.
Kompost si připravíte snadno, třeba v rohu zahrady, kde budete vršit posekanou trávu a rostlinné zbytky z kuchyně. Půdní organismy, vlhkost a tlení promění odpad v půdu. Kompostovanou zeminu přidávejte i do truhlíků, do nichž vysazujete okrasné květiny.
Vyrobte hnojivo ze slepičince
Nemá zrovna příjemnou vůni, ale na zahrádce patří k nejlepším přírodním hnojivům. Sušený slepičí trus můžete koupit v zahradnictví anebo si řekněte sousedům, kteří mají slepice. Trus obsahuje asi 15 procent dusíku, jenž potřebuje většina rostlin, je v něm také draslík a vápník. Koncentrovaný slepičinec je velmi silné hnojivo, proto s ním zacházejte opatrně.
Nejlepší je připravit ho jako zálivku: jeden kousek slepičího trusu vložte do sudu s vodou a nechte asi dva týdny kvasit. Při zalévání řeďte v poměru 1 díl hnojiva na 10 dílů vody. Zalévat jím můžete jahody, maliny, borůvky, papriky, rajčata nebo okurky. Z květin hlavně muškáty, azalky nebo rododendrony. Pozor ale na cibuli a luštěniny – toto silné hnojivo by špatně snášely.
Výživný výluh z kopřiv
Jako hnojivo jsou na zahradě užitečné také kopřivy. Když je vyplejete, můžete je hodit na kompost nebo z nich připravit výluh plný živin. Kopřivy obsahují dusík, fosfor a draslík – látky, které podporují růst rostlin a zvyšují jejich obranyschopnost.
Kopřivy nasekejte na menší části a vložte do většího nekovového kbelíku. Rostliny by měly nádobu zaplnit ze tří čtvrtin. Zalijte je vodou, nejlépe dešťovou, a nechte asi tři týdny kvasit. Používejte při zálivce a řeďte v poměru 1 díl kopřivového výluhu na 50 dílů vody.
Mulčujte posekanou trávou
Čerstvě posekanou trávu můžete odvozit na kompost nebo ji rovnou rozložit na záhony. K mulčování lze použít také seno nebo listí – materiál se bude postupně rozkládat a do zeminy začnou pronikat živiny. Vrstva mulče také částečně zabraňuje prorůstání plevele – i když nakonec prorazí.
Mulčování má i nevýhody – vrstva trávy, sena nebo slámy totiž vlhne a láká slimáky. Materiál proto stelte jen kolem rostlin, které otravné plže tolik nelákají.
Používáte přírodní hnojiva? Už jste někdy vyráběli kopřivovou jíchu?