Článek
Jarní práce na čerstvém vzduchu mají blahodárný účinek na tělo i na duši. Příprava záhonů na výsev je lepší než posilovna, pokud s rýčem pracujete správně. Půda, jak nedávno zjistili vědci, obsahuje antidepresivum. Látka Mycobacterium vaccae prý stimuluje tvorbu serotoninu, hormonu štěstí a pohody. O důvod víc, proč se časně zjara pustit do práce na zahradě a vyhnout se tak jarní únavě i depresím.
Rýt, nebo kypřit?
Rýč s sebou na záhony nutně brát nemusíte. Pokud máte kyprou půdu, vystačíte si s rycími vidlemi nebo hráběmi, jimiž zeminu nakypříte. I k nám už proniká metoda ne-rytí (no-dig-way). Tento koncept chápe půdu jako živý organismus, kterému rytí nesvědčí. Uvnitř půdy totiž žijí jiné organismy, třeba žížaly, a také množství mikroorganismů.
Mikroorganismy, které jsou na povrchu půdy, potřebují kyslík, a protože se při „přetočení“ zeminy ocitají bez kyslíku, hynou. Na druhou stranu, rytí je jednou z metod, jak zatočit se škůdci, třeba s obávanými slimáky (plzáky španělskými), kteří kladou vajíčka do půdy.
Práce s půdou vás vždycky naplní optimismemFoto: prachyaloyfar, Shutterstock.com
Metodu ne-rytí můžete zvolit v případě, že je vaše půda zdravá, kyprá a přirozeně vzdušná. Jílovitá a těžká půda si rytí vyžádá, stejně jako obohacení o další živiny, zapracování kompostu nebo hnoje.
Těžké a „bez života“ bývají půdy, které byly poničeny umělými hnojivy. Ty se vyplatí obohacovat o kompost a mulčovat je, například posekanou nebo drcenou travou. Tak jim postupně vrátíte život. Pokud je půda těžká, provzdušněte ji. Pomáhá tzv. zelené hnojení, výsev luštěnin nebo jetelovin.
Místo rytí můžete půdu na jaře jen prokypřit. Rycí vidle používali už staří hospodáři, možná je najdete po dědečkovi v kůlně. Zeminu provzdušní a načechrají, aniž byste ji museli převracet. Ať už se pustíte do rytí nebo kypření, záhony byste vždy měli zbavit plevele, a to včetně kořínků.
Pokud máte dobrou půdu, není třeba ji převracet rýčemFoto: Chystopoltseva Kateryna, Shutterstock.com
Zdravé rytí na záhonech
- Zeminu nabranou rýčem nikdy „netahejte“ zády. Zapřete se o nohy a použijte ruce. Opatrujte svoji bederní páteř. -
- Ryjte v příjemném počasí. Půda by neměla být ani moc vyschlá, ani příliš mokrá. -
- Ryjte vždy v řádcích, otočenou zeminu můžete „rozbít“ rýčem. -
- Pokud hnojíte, napřed na záhon poházejte hnůj, poté zryjte. -
- Zryté záhony následně uhlaďte hráběmi. -
Rostlinky potřebují kyprou půdu i dostatek živinFoto: Singkham, Shutterstock.com
Hnojení záhonů
Uleželý kravský nebo koňský hnůj dokáže na záhonech zázraky. Hnojením do půdy vracíte živiny, které rostliny potřebují, například dusík, fosfor nebo draslík. Hnojte ale s mírou a jen záhony, kde budete pěstovat rostliny lačné po živinách.
Pomůže vám dělení zeleniny na první, druhou a třetí trať. Zelenina první trati potřebuje hodně živin a snese přímé hnojení. Je to třeba kapusta, květák, kedluben, rajče, okurky nebo tykve. Záhony, kam vysejete zeleninu druhé trati, třeba mrkev, petržel, červenou řepu nebo ředkvičky a saláty, nehnojte. Vysévejte a vysazujte je na záhony, jež jste pohnojili minulý rok. Zelenina třetí trati, například hrách nebo cibule, potřebuje záhony nehnojené a stejně poroste dobře.
Nejlepší je zarýt hnůj do záhonů už na podzim, ale ani s jarním hnojením záhonů první trati nic nezkazíte. Na metr čtvereční záhonů budete potřebovat zhruba dva kilogramy hnoje. S hnojením to nepřehánějte, protože rostlinám by se v přehnojené půdě dařilo stejně mizerně jako v půdě bez živin.
Už se těšíte na jarní práce na zahradě?
