Článek
Tyhle malé potvůrky dokážou na pokojových i zahradních rostlinách během poměrně krátké doby napáchat velké škody. Z rostlin sají šťávu, čímž je připravují o důležité živiny a oslabují je. Jejich přítomnost poznáte poměrně jednoduše: napadeným rostlinám se začnou kroutit listy. Když je rozevřete, uvidíte malé drobné černé či zelené broučky schovávající se ve shlucích na spodní straně listů nebo na stonku. Jak zabráníte tomu, aby postupně nezačala chřadnou celá rostlina a další v sousedství?
Prevence na prvním místě
Pokud věnujete čas preventivním opatřením, patrně si v průběhu léta ušetříte plno práce. Začít byste však měli už na podzim a v předjaří a to tím, že zryjete půdu, čímž zničíte přezimující larvy a kukly. Stejně tak byste měli likvidovat spadané listí zasažené mšicemi, což platí v průběhu celého roku.
Důležité je také dbát na výživu rostlin. „Pokud jsou v dobré kondici, je pravděpodobnost výskytu škůdců a chorob nižší. Dobře vyživované rostliny jsou totiž pro mšice a molice méně lákavé. Pokud se přesto objeví a začnou ničit, zakročte okamžitě a rázně,“ doporučuje RNDr. František Kopřiva ze Zahradnictví u Kopřivů.
Kopr a česnek jim nevoní
Pokud objevíte rostlinu napadenou mšicemi, a můžete ji nebo její části zlikvidovat (celý rybíz nebo záhon růží asi nevyhodíte), neprodleně to udělejte. Rozhodně ji neházejte na kompost (co dalšího na kompost nepatří), ale spalte, protože i tak se mšice můžou šířit na další rostliny. V rámci ochrany proti hmyzím vetřelcům vám pomůžou také květiny a bylinky. „Mšice odrazují aromatické druhy, jako jsou afrikán, tymián, bazalka, saturejka, máta a podobně,“ radí Milan Bruchter, autor knihy Zakládáme a udržujeme ekozahradu.
Jako přirozené lapače mšic působí také lichořeřišnice a košťáloviny poměrně dobře ochraňuje kopr. Mezi růže, které mšice napadají dost často, můžete zasadit pár paliček česneku. Údajně je odpuzuje také levandule vysázená na okraj záhonů. Tato květinka výrazné barvy i vůně se uplatní i v kuchyni. Třeba vám přijdou vhod recepty na letní nepečené dezerty: s rybízem, malinami i levandulí.
Česnek patří mezi přírodní odpuzovače mšic. Můžete ho vysadit rovnou na záhon, nebo z něj připravit postřik Foto: Niferure, Shutterstock.com
Chemie není nutná
Pokud se mšice přece jen na rostlinách, keřích či stromech zabydlely, můžete využít různé postřiky. V obchodech jsou samozřejmě k mání ty chemické, jsou účinné, ale zasáhnou i plody, navíc nejsou zrovna bezpečné pro děti a zvířata. V regálech vybraných prodejen najdete i bio postřiky, které jsou podstatně šetrnější.
Účinný postřik proti mšicím si však lehce vyrobíte sami doma. Asi 150 gramů tabáku nebo nedopalky cigaret (bez filtru) povařte ve třech litrech vody asi hodinu. Tmavě hnědou, silně zapáchající tekutinu přeceďte a po vychladnutí ji přelejte do postřikovače. Tento výluh můžete případně zředit vodou. Důležité je vědět, že se ošetřují pouze místa napadená mšicemi, hlavně listy a stonky. Do dvou dnů prý škůdci zmizí.
Dobrou službu coby postřik vám prokážou také nálevy, kdy bylinu necháte aspoň týden luhovat v kyblíku vody, ideálně postaveném na sluníčku. Vyzkoušet můžete například kopřivy, pelyněk, vratič, kostival, kapradí nebo i rozdrcený česnek. Na přímou likvidaci mšic zabírá roztok mýdla, přípravku na mytí nádobí nebo oleje. Nezapomeňte však po takovém postřiku rostliny důkladně osprchovat čistou vodou, zejména pokud se na nich už tvoří plody.
Postrachem mšic je i další hmyz, kupříkladu larvy slunéčka sedmitečného, škvoři, zlatoočka či parazitické miniaturní černé vosičky Aphidius colemani… Ty však na volném prostoru zahrady, tedy mimo skleník, budete chovat jen těžko.
A víte, proč má smysl sázet květiny mezi zeleninu? Nezapomeňte také na pořádný kompost, pokud jej už nemáte. Jak si ho založit?
