Zahrádkáři, pozor! Co nepatří do kompostu, proč ho zalévat, jak přilákat žížaly?

Kompostování je přirozené. Zapadá totiž do koloběhu vzniku a zániku. Na zahradě vyroste bylinka, která si vezme z půdy živiny. Když se vyčerpá a zvadne, přidáte ji do kompostu – tam se rozloží a kompost živiny vrátí zase zpátky do půdy. A tak to jde donekonečna.

Můžete si koupit moderní plastový kompostér s větranými stěnami a ochranným víkem, ale vlastně ho vůbec nepotřebujete. Kompostovat lze snadno i postaru. Důležité je vybrat dobře místo – nejlepší je zahradní kout, ke kterému snadno zajedete s kolečkem plným trávy nebo lupení. Konstrukci kompostu můžete stlouct ze starých prken nebo ji poskládat ze starých trámů.

Kompost založte asi 25centimetrovou vrstvou zahradního odpadu. Pouštíte-li se do práce během suchého počasí, vrstvu provlhčete několika kropáči vody a přidejte slabou vrstvu zeminy. Vlhkost je důležitá, aby se zahradní zbytky dobře rozkládaly.

Správně založený kompost poznáte snadno: do dvou dnů se začne zahřívat a teplota by měla překročit 50 °C, protože se uvnitř začnou množit mikroorganismy. Poté teplota zase postupně klesne. Abyste kompost lépe nastartovali, můžete do spodní vrstvy přimíchat také chlévský hnůj.

Ledabyle navršená halda zahradního odpadu vám příliš k užitku nebude. Vrstvěte kompost s rozmyslem. Dospod patří hrubší materiál (například nadrcené nebo nadrobno nasekané větve či stonky rostlin) – rozkládá se delší dobu, dokáže kompost provzdušnit a zároveň zajistí odtok přebytečné vody třeba po vydatném dešti.

Materiál, který do kompostu přihazujete, střídejte a promíchávejte. Smíchejte například vlhké listí se suchou trávou nebo hnědou hmotu (dřevěnou štěpku) se zelenou (posekanou trávou nebo plevelem). Tak docílíte vyváženého kompostu, který se bude dobře rozkládat, a zároveň v něm budou zastoupené různé typy živin.

Do kompostu házejte: odřezky, slupky a zbytky zeleniny, kávovou sedlinu nebo vylouhovaný čaj, skořápky z vajec i ořechů, dřevěný popel, posekanou trávu, listí a drobné větvičky, piliny, nadrcenou kůru ze stromů, plevel, zbytky pečiva (ale pozor na hlodavce), lepenku, peří, zvířecí chlupy.

Do kompostu neházejte: kosti, zbytky masa a kůže, tuky a oleje, vykvetlý plevel, rostliny napadené chorobami, chemicky ošetřené materiály, exkrementy masožravých zvířat.

Aby začal kompost pracovat a rozkládat se, potřebuje nejen vlhkost, ale také žížaly. Zkuste je do kompostu přilákat některými vybranými pochoutkami. Pokud pijete černou mletou kávu, schovejte žížalám lógr, chutná jim. Nalákat je můžete také na zbytky ovoce i zeleniny, posekanou trávu a spadané listí.

Máte-li na zahradě o žížaly hnojní nouzi, zkuste si pořídit tzv. kalifornské hybridy, tedy speciálně vyšlechtěné žížaly, které dokážou bioodpad proměnit v kompost za kratší dobu.

Hromadu kompostu zvlhčujte, především v suchém létě. Protože si bude sedat, je třeba ho zhruba jednou za dva měsíce přeházet a znovu promíchat, aby se materiál provzdušnil. Při správné péči bude takzvaný čerstvý kompost připravený za tři až šest měsíců, vyzrálý kompost získáte za šest měsíců až rok.

Bojíte se, že vám kompost bude na zahradě trnem v oku? Vysaďte kolem něho například batáty. Osaďte ho dýněmi nebo cuketami. Nebo ho zamaskujte opadavými i stálezelenými keři. Vhodný je také slézovec, který kompost ozdobí narůžovělými květy.

A věděli jste, že kompost můžete mít i doma? Nahlédněte do článku Kompostéry už nejsou jen na zahradu. Pořídit se dá i do bytu!

Jak jste na tom s kompostem vy? Chystáte se ho založit?