Zahrádkáři jako riziková skupina: Proč hrozí nakažení tetanem právě jim a jak se nejlépe chránit

Tetanus je velmi vážné onemocnění, které se ale díky pravidelnému očkování ve vyspělých zemích skoro nevyskytuje. Ovšem pokud byste ho kvůli nedostatku protilátek přece jen chytli, můžete na něj i umřít. Ročně u nás na tetanus zemře asi deset lidí, jde většinou o jedince s oslabenou imunitou. Pokud se nemoc odhalí včas, je procento úmrtí od 10 do 50, diagnóza v pokročilém stádiu znamená procento úmrtí 80 až 100 procent. Mezi nejohroženější skupiny patří kupodivu zahrádkáři.

Proč právě oni by si měli hlídat roky od posledního očkování? Důvody jsou jasné – častěji přijdou do kontaktu nejen se zeminou, ale manipulují i přírodním hnojem, který je pro půdu skvělý. Navíc kdo manuálně pracuje, zraní se častěji. A do třetice, mezi zahrádkáři je víc starších lidí, jejichž imunita může být oslabena a protilátky proti tetanu nemusí mít potřebnou hladinu.

Proto by si právě oni měli bedlivě hlídat patnáctiletý a po šedesátce desetiletý interval očkování. Pokud se vám na zahrádce stane úraz, který by mohl být z hlediska tetanu rizikový (tedy hluboká otevřená rána s možností infekce), nebojte se o něm informovat svého praktického lékaře, přestože máte ještě platné očkování, a konzultujte s ním případné přeočkování, které lze udělat i mimo určený rytmus.

Má stále smysl se očkovat proti chřipce?

Původcem nemoci je bakterie Clostridium tetani, která se běžně vyskytuje ve střevech hospodářských zvířat, ale i lidí. Spolu s exkrementy se dostává do půdy. Protože je velmi odolná a přežívá léta, může si na vás počkat třeba v prachu nebo zemině, kterou obděláváte na zahrádce. Do těla se může dostat nezacelenou ranou nebo popáleninou, ale i ve chvíli, kdy si třeba do ruky píchnete rezavý hřebík, drát nebo trn. Jakmile pronikne bakterie do podkoží a svalové tkáně, začne produkovat nebezpečný jed neurotoxin, který pak působí na nervový systém.

Víte, co je bloudivý nerv a proč se vyplatí ho stimulovat? 

Doba mezi nákazou a projevy nemoci je od 3 do 21 dnů, nejčastěji to jsou dva týdny. „Zpočátku se tetanus projevuje neklidem, pocením a pocitem namožených svalů. Následně se objevují křeče postihující obličejové nebo žvýkací svaly. Postupně přicházejí křeče zádového svalstva způsobující prohnutí celého těla do oblouku. Křeče jsou velmi bolestivé a silné. Mohou způsobit zlomeniny obratlů nebo natržení svalů vyústit až do zlomenin obratlů, případně natržení svalů,“ říká praktický lékař z Prahy Michal Lazák. Generalizovaný tetanus, tedy celé tělo postihující křeče, může skončit smrtí, nejčastěji v důsledku udušení nebo srdečního selhání, a to i při intenzivní léčbě.

Vzácněji se objevuje i další forma tetanu – tzv. místní. Při něm pociťujete stálé stahy svalů v okolí rány. Potíže mohou trvat týdny a pak vymizí. Mohou se ale naopak i rozšířit po celém těle a změnit v generalizovaný.

Generalizované křeče jsou i u epileptického záchvatu

Jedinou prevencí je očkování. První dávku dostávají děti kolem dvou měsíců věku a musí se opakovat celé dětství i v dospělosti, protože protilátky časem ubývají. „U dospělých do 60 let věku je doporučený interval pro posilovací dávky každých 15 let, po šedesátce každých 10 let,“ připomíná doktor Michal Lazák.

Vše o tetanu: příčiny, léčba, prevence, očkování…

Dlouhý interval a pocit, že u nás nemoc skoro nehrozí, způsobuje, že na tetanovku hodně lidí zapomíná. „Není v možnostech zdravotní pojišťovny proočkovanost proti tetanu sledovat. V dlouhém intervalu mezi očkováním může dojít ke změně pojišťovny, můžete mít úraz, po kterém se preventivně přeočkovává. Přehled o termínu očkování by měl mít váš stálý praktický lékař,“ říká tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Téměř vymýcený záškrt se objevil na Vysočině. Jaké jsou příznaky a co nemocnému hrozí?