Záchodové dilema: Samostatně, nebo zvlášť?

Zda mít toaletu v koupelně, nebo odděleně, je otázka, která rozděluje společnost na dva tábory. Oba pohledy na věc mají samozřejmě svá pro a proti. Při rozhodování, kterému řešení dáte přednost, byste měli zohlednit preference ostatních členů domácnosti, mnohdy ale nezbývá než zvolit podle toho, co vám dovolují prostory, dispozice bytu a rozložení rozvodů.

Na většinu menších rekonstrukcí, které nijak neohrožují stabilitu budovy, nepotřebujete povolení a postačí nahlášení stavebnímu úřadu. Povolení je nutné při bourání původního bytového jádra, bourání příček a při změně dispozice bytu.

U stavebního povolení (při rekonstrukci i před výstavbou nového domu) se posuzují obecné požadavky na výstavbu. To, zda si můžete pořídit toaletu přímo v koupelně, ovlivňuje velikostní skupina bytu.

Podle norem jsou tři. Malý (pro jednu až dvě osoby, s minimálně jednou obytnou místností a velikostí alespoň 16 m²), střední (pro tři až čtyři osoby, s minimálně dvěma obytnými místnostmi a rozlohou nad 34 m²) a velký (pro pět a více obyvatel, s minimálně třemi obytnými místnostmi a minimální plochou 52 m²).

Do malých bytů je možné (a poměrně časté) umístění toalety v koupelně. Ve středních bytech a domech musí být toaleta odděleně a ve větších domech se instalují toalety dvě, přičemž alespoň jedna musí být samostatně.

Největší výhodou samostatné toalety je soukromí a klid, který poskytuje. Snadné je i udržování hygienických standardů, důležité je především zařídit kvalitní odvětrávání.

Za největší nevýhodu se dají považovat prostorové nároky. Před toaletou by mělo být minimálně 75 cm volného prostoru a z každé strany záchodové mísy alespoň 30 cm ke stěně. Někomu může navíc v malém kumbálku vadit stísněný prostor.

Pokud zvolíte oddělenou toaletu, popřemýšlejte, jestli je možné pořídit k ní i menší umyvadlo, abyste nemuseli přecházet ještě do koupelny, kterou může zrovna někdo používat.

Koupelna spojená s toaletou se může v některých případech zdát jako poměrně praktické řešení, díky kterému nemusíte přebíhat z místnosti do místnosti. Nabízí také lepší provzdušnění místnosti a snadnější úklid. Větší prostor kolem toalety a lepší přístup k ní ocení především starší lidé a osoby s pohybovým omezením. Dnešní toalety jsou navíc dostupné ve vysoce moderních a elegantních designech, takže se nemusíte bát, že by vzhled místnosti nějak hyzdily.

V teorii to zní všechno hezky, jenže praxe bývá, hlavně v početnějších domácnostech, trochu horší. Tehdy se nejspíš projeví nutnost prostřídat se s ostatními, což může například v ranních hodinách způsobovat nepříjemné komplikace.

Pro někoho je navíc problémem hrozící ztráta soukromí a šířící se zápach a možné bakterie. Obojí má ale poměrně snadné řešení. Toaletu lze i v koupelně alespoň zčásti oddělit a při dodržování správných hygienických návyků (tedy především zavírání víka toalety při splachování) a pravidelném větrání se nemusíte šíření bakterií nijak obávat.

Možností, jak toaletu od koupelny oddělit, je hned několik. Nejvíce soukromí vám poskytne vybudování příčky. Štíhlá zděná příčka nezabere příliš prostoru, a navíc na ni můžete napojit posuvné dveře nebo závěs, které toaletu oddělí úplně.

Cenově dostupná, ale méně efektivní, je zástěna. Na trhu jich najdete opravdu hodně, takže si stačí vybrat podle stylu vaší koupelny. Obdobně poslouží paraván, který má tu výhodu, že ho můžete kdykoliv přesunout jinam, a nevyžaduje, na rozdíl od zástěny, pevnou instalaci.

Zajímavou volbou pro oddělení záchodu je užší kus nábytku nebo vysoký policový díl zaplněný pokojovkami.

A co kuchyň? Je lepší, když je samostatně, nebo jako součást obýváku?