Článek
,,Tak, a když už máme zahradu, chci se celý léto živit zeleninou, ne že tady pak nic nebude!"zkonstatoval můj přítel, ale mě to zaznělo jako alarm. Naše jarní záhonky se totiž ne a ne zazelenat, ač jsme stále přikupovali další a další semínka všeho, co nám přišlo pod ruku. ,,To musíš koupit sazenice," řekla paní sousedka. ,,Jsou sice dražší, ale když chceš, aby ti něco vyrostlo, tak jedině ze sazenic."
Cuketa místo okurky
Pamětliva této rady řekla jsem si, že na tohle by asi byla nejlepší nějaká tržnice. Zvolila jsem tu pražskou a prodrala se do pavilonu se zeleninou. Měli toho tady požehnaně. Jednu sazenici okurky za šedesát korun, no to se snad zbláznili, řekla jsem si a chtěla jít pryč. Můj zrak byl ovšem vzápětí upoután něčím, co bylo okurce podobné a zdaleka ne tak drahé. Cuketa! Že bych jednu vzala? Vzápětí jsem si odnášela ne jednu, ale hned čtyři sazeničky a s láskou je zasadila na čtvereček záhonku, který byl ještě volný. Každý den jsem je chodila popostrkávat očima, no, nic moc. Můj domácí mazlíček kritickým okem zhlédl ty nanicovaté chuděry a pravil: ,,No, aby z toho vůbec něco bylo! Vždyť už je duben! Kdy to chceš sázet? Vždyť tu nic nemáme!"
Když se objeví cuketa...Foto: Blanka Šrůmová
Čím více cuket, tím hůře
Příští týden jsem navštívila jinou tržnici, a co se nestalo! Opět jsem narazila na pana cuketáře! ,,Šest sazenic cuket!" pravila jsem odhodlaně. Pán se na mě podíval: ,,A co s nima budete dělat? Viděla jste někdy, jak to roste? Já sázím vždycky tak dvě a žijem z toho celý léto celá rodina! A ještě to rozdáváme po sousedech!"
Cuketo, vař!
Nevěřila jsem mu a zasadila šest cuket. Přítelíček přikoupil ještě další čtyři. To, co se začalo dít během měsíce na našem čtverečku, předčilo naše očekávání. Bylo to jako v pohádce Hrnečku, vař! Cukety brzy vytvořily nejdříve lesík, potom prales a nakonec nás vytlačily ze zahrádky. Prodírala jsem se nebojácně tím porostem, uřezávala jim obrovské palice, některé vypadaly jako obří kyje... Rozdávali jsme je celé léto a za boha nikde nemohli sehnat kuchařku Jany Štěpánkové. Můžete přihodit pár receptů? Příště vám budu vyprávět o tom, jak jsme zmlazovali naši jablůňku.
Něco málo o cuketě
Podle historických pramenů k nám cuketa přišla z Mexika. Její přibližná délka je 15 - 20 cm, má sice málo vitaminů, ale zato bohatou skladbu minerálních látek. Napomáhá odvodňování organismu, odstraňují ochablost střev a zácpu, je prospěšná játrům.Pokud jí zajistíme zeminu bohatou na živiny, dostatek zálivky a slunné místo, výborně prosperuje. Pěstování zvládne i úplný začátečník. Vyséváme od poloviny dubna po dvou až třech semenech do hnízd v záhonku. Důležité je jim ponechat dostatek místa, rozrůstají se plazivě stejně jako okurky. Sklízet první plody můžeme již koncem června a začátkem července.
