Z čeho bude váš adventní věnec? Zkuste naše tipy

Jednou z prvních dekorací, které signalizují příchod Vánoc, je adventní věnec. Přináší do bytu dotek přírody a vydrží s vámi minimálně čtyři týdny. Jasně, můžete si ho koupit, ale třeba vás chytí dekorační nálada a budete si chtít připravit ten opravdový zelený.

V prvé řadě byste si měli opatřit základ, který budete obalovat. Pro začátečníky je nejlepším řešením slaměný věnec, který koupíte za pár desetikorun v hobby marketu nebo květinářství. Pokud si troufnete trochu experimentovat, zkuste srolovat a stočit do kruhu třeba staré noviny, letáky, papírové tašky nebo jako my zbytky zahradní hadice. Jde jen o to, mít uvnitř věnce něco tvrdšího, na co lze nabalovat zelené větvičky.

K připevňování větviček ke korpusu nejlépe poslouží zelený floristický drát, ale bude vhodný i jakýkoli obyčejný stříbrný. V nouzi použijte i zelený motouz. Větvičky můžete koupit v květinářství nebo vyrazit na procházku s nůžkami. Stříhejte spodní větve, ať keřům a stromům moc neublížíte.

Při samotném vázání postupujte následovně: nastříhejte větvičky, na jednom místě obtočte drátek kolem věnce a pod něj zastrčte pár větviček vedle sebe. Vzniklou řadu budete mít zafixovanou na jedné straně a teď větvičky omotejte drátem ještě na jejich koncích. Pod tuto druhou smyčku zastrčte další řadu větviček a opět omotejte jejich konečky. Takto postupujte pořád dále.

Zelený drát na zeleném podkladu splyne, takže jím můžete omotávat poměrně hustě, tak abyste vytvořili kompaktní celek. Jakmile se dostanete až k první řadě větví, svažte konec a začátek drátu na uzel.

Je poměrně velká pravděpodobnost, že se tis červený vyskytuje u vás v parku nebo ho máte na zahradě – je totiž velmi rozšířený. Jehličky nejsou ostré, takže se s nimi dobře pracuje, vydrží dlouho krásně zelený, ale je jedovatý. Možná se zaleknete, že adventní věnec budete mít na stole, ale kdo by ujídal jehličí? Před opravdu malými dětmi ho stejně budete chránit především kvůli zapáleným svíčkám a dospělí standardně nechodí uždibovat jehličky z věnce. Takže žádný strach, tis je výborným zeleným podkladem pro věnec.

Zimostráz neboli buxus, stálezelený keř, který tvoří malé větvičky, je pro vázání věnců přímo ideální. Pokud víte o dobrém zdroji, ustřihněte si pár větviček – nebudete jich potřebovat hodně, protože jsou bohaté samy o sobě a dobře kryjí slaměný základ. Svěží zelená barva se časem změní na tmavě zelenou a malé lístky uschnou, ale tento věnec bude i na Štědrý den pořád vypadat „čerstvě“. Při zdobení myslete na to, že jde o výrazný základ.

Moderním interiérům sluší stříbrný a kovový nádech, což mají některé túje. Samotné větvičky jsou také hodně krycí, takže jich potřebujete jen pár, a při navazování je dobré si je nastříhat na menší dílky. Túje neboli zerav je také jedovatá, takže pokud máte v plánu umístit věnec na místa, kde se vyskytuje i jídlo, odstraňte z větviček šedé bobulky, které by se daly při troše nepozornosti zaměnit za oříšky nebo sušené plody.

Při našem vyrábění jsme použili mech nasbíraný v srpnu v Krušných horách. Odpočíval v papírové tašce až do listopadu a byl stále ve skvělé formě. Z toho je asi jasné, že i následující měsíc bude mít i nadále krásně zelenou barvu a strukturu. V lese sbírejte co největší kusy, alespoň jako dlaň, při aranžování na podklad je skládejte mírně přes sebe a omotávejte tak hustě, aby tvořily kompaktní povrch. Výhodou mechu je, že v průběhu adventu vám nebude nic opadávat.

Pokud se s adventním věncem nechcete moc párat, utrhněte tři čtyři metrové pruty břečťanu z nějakého plotu (nejlépe se svolením majitele) a z jednoho z nich vytvarujte kruh. Ostatní výhony omotávejte postupně kolem a tvořte „hmotu“ věnce. Asi se obejdete bez drátu, ale pokud by se vám pruty lámaly, použijte ho. Do tohoto rychlověnce se nedají zapíchnout držáky na svíčky (budete je muset postavit doprostřed), ale zase je hotový za pár minut.

Jakému materiálu dáváte u adventních věnců přednost vy?