Vyzrajte na celulitidu

Za celulitidu nemůžeme - sklon k ní máme už tím, že jsme ženy. Naše pohlavní hormony a vysoká elasticita ženských pojivových tkání jsou hlavní příčiny jejího vzniku. Proto také celulitidou trpí ve větší či menší míře více než tři čtvrtiny slečen a paní, zatímco u mužů je to jev velmi vzácný (nikoli však neznámý). Část žen má situaci ještě ztíženou genetickou dispozicí - náklonnost k rozvoji celulitidy je dědičná. To je bohužel fakt. Na rozdíl od tvrzení, že je důsledkem obezity, popřípadě vyššího věku, což je nesmysl. Postihuje i ženy velmi štíhlé a mladé (první příznaky se mohou projevit už v pubertě u děvčátek, jež by se mohla převlékat za jehlou). Až potud se tedy nemá smysl trápit - jsou „věci mezi nebem a zemí", s nimiž zkrátka nic nenaděláme.

Tak úplně pasivní oběti ovšem zase nejsme a svůj osud máme i v této oblasti do značné míry ve vlastních rukou. Buď jenom budeme se smutnými vzdechy prohlížet své hrbolky a dolíčky zhyzděné části těla (především stehna, boky a zadeček, ale někdy též paže a břicho), anebo „pomerančové kůži" vyhlásíme boj.

Nejprve je ale nutné seznámit se s „nepřítelem". Jeho „útok" začne hromaděním tuku a vody, a to zejména pod kůží. Zvětšené tukové buňky se proderou vazivovými vlákny vzhůru a těsně pod pokožkou se shlukují v jakési uzlíky, které vytvoří ony nepěkné hrbolky. Tím ovšem tlačí na cévy, takže se zhorší oběh lymfy, jež potom nemůže dobře odvádět odpadní látky z těla. A právě proti těmto mechanismům je tedy nutné bojovat.

Upravit životní styl je první a základní podmínkou - bez toho by ostatní metody neměly valný význam. Rozvoj celulitidy podporuje kouření, alkohol, kofein a nadměrný příjem tuků, takže těchto „radovánek" se musíme vystříhat. Sexu sice nikoli, ale bylo by lepší (pokud je to ovšem možné) praktikovat ho bez hormonální antikoncepce. To není pokyn k neustálým těhotenstvím - ta celulitidu také zhoršují - ale pouze doporučení volit jiné antikoncepční metody. Ženy v přechodu by se zase měly obejít bez hormonální substituce a využít spíše přírodních prostředků.

Náhradou za tyto ústrky a omezení si ovšem můžeme, ba přímo musíme, dopřávat značné množství ovoce a zeleniny. Minimálně pětkrát denně dávku o nejméně 150 gramech (ještě lépe 200 gramech, a kdo sní víc, neudělá chybu). K potírání celulitidy jsou obzvlášť vhodné některé druhy, například ananas, jablka, hrozny, jahody, listový salát, paprika, petržel, řapíkatý celer aj. K tomu si můžeme ještě dát něco mořských řas, celozrnného pečiva (nebo samotných semínek), a náš „nepřítel" začne ustupovat.

Vedle toho se musíme v rámci boje s celulitidou také pravidelně hýbat. Chce to minimálně pětkrát týdně nejméně třicet minut pohybu a to aerobního (aerobik, běhání, rychlá chůze, jízda na kole či na on-linech, plavání apod.). Ale s rozvahou, nic se nesmí přehánět - příliš „divoké" nebo vazivo až moc napínající pohyby (při některých formách aerobiku nebo posilování) nebo dokonce vrcholový sport či náročnější trénink zapůsobí kontraproduktivně a celulitida se spíš zhorší.

Další „bojovou linií" jsou kosmetické přípravky. O většině z nich reklamy tvrdí, že nás celulitidy zbaví brzy, úplně a samy o sobě. To však bohužel není reálně možné, takový zázrak ještě nikdo nevyrobil. Takže tomu především nesmíme uvěřit a spolehnout se jenom na ně. Krémy, mléka, gely a masážní emulze proti celulitidě jsou určeny k tomu, aby pokožku vyhlazovaly a zpevňovaly, popřípadě napomáhaly odbourávání podkožního tuku a hromadění vody. V tomto směru kvalitní přípravky vskutku smysl mají a jako součást komplexního boje jsou důležité. Příznivý efekt lze očekávat také u tablet bojujících proti celulitidě „zevnitř" - ty podporují oběh krve a lymfy v cévách, což je rovněž dobré (a navíc to prospívá obecně kardiovaskulárnímu systému).

Masáže jsou třetím a nezbytným prostředkem, jímž se projevy celulitidy zmírňují, protože výrazně povzbudí cirkulaci lymfy. U nepříliš závažného postižení postačí, když se masírujeme samy - ale pravidelně, alespoň dvakrát denně. Nejlépe po koupeli, například sisalovou rukavicí nebo jinou masážní žínkou, jemným kartáčkem či drsnějším ručníkem, popřípadě s použitím drenážního gelu. Pomohou také elektrické strojky - třeba lymfatické masážní vzduchové leginy. Při závažnějších projevech je lepší svěřit se do rukou odborníkovi. V kosmetických salonech, ale i v řadě zdravotnických zařízení se nabízí široký výběr lymfodrenážních masáží a dalších metod.