Vysoká vlhkost může zničit váš dům i zdraví! Co s ní?

Ideální vlhkost v interiérech by se měla pohybovat okolo 50 % a nikdy by neměla vystoupat nad 60 %. Nadměrná vlhkost způsobuje energetické i tepelné ztráty, ničí nábytek, znehodnocuje zdivo a navíc umožňuje růst plísní, které mohou způsobit vážné zdravotní obtíže. Odkud se vlhkost bere a co se s ní dá dělat?

Vaření, sprchování, žehlení a zalévání květin vypouští do vzduchu několik litrů vody denně. Každý člověk k tomu přidá dýcháním další tři litry. Za nadměrnou vlhkostí jsou často i plastová okna: sice skvěle izolují, ale zároveň brání proudění vzduchu.

Vlhké skvrny na omítce naznačují výskyt vody ve stěnách domu. Pokud se objevují jen ojediněle na menších místech, může se jednat o poruchy topení a rozvodů vody. Mezi vnější příčiny patří nedostatečná izolace, špatné napojení okapů, svodů dešťové vody či kanalizace.

Jak na tom jste, snadno změříte vlhkoměrem, který pořídíte v řádu pár stovek korun. Vyšší vlhkost se dá odhalit i bez něj: kromě plísní ji prozrazují orosená okna, vlhké skvrny a houby na zdech, voda na střešních trámech či ve sklepě, zatuchlý vzduch a odlupující se omítka. Vysokou vlhkost vzduchu dává najevo i pomalé usychání prádla nebo vytřené podlahy.

Nevyhovující vlhkost vzduchu lze mnohdy vyřešit pravidelným a správným větráním. Každé roční období má přitom svá specifika. V létě nechte okna otevřená klidně celý den, na jaře a na podzim postačí čtvrthodinka a v zimě větrání zkraťte na intenzivních pár minut několikrát denně. Důležité je především ranní větrání: otevřete všechna okna na pět minut.

Vlhkost v malých uzavřených prostorech, jako jsou skříňky a botníky, je možné snížit absorpčními sáčky – koupíte je za pár korun, umístíte na požadované místo a necháte několik týdnů působit. Řešení krátkodobých problémů s vysokou vlhkostí můžete podpořit odvlhčovačem nebo vysoušečem. Ani jeden však není vhodný pro nápravu dlouhodobých potíží.

Někdy je vlhkost třeba řešit větším zásahem. Častou příčinou takového stavu je nedostatečné zateplení stěn způsobující při velkých teplotních rozdílech kondenzaci vody na stěnách. Když klasická izolace nestačí, je nutná hydroizolace budovy.

Provádí se několika metodami a každá se hodí pro jiné situace a typy zdiva. Může ovšem přinést i určitá rizika, za kterými jsou především technický stav budovy a míra poškození, kterou vlhkost stačila napáchat. Ohroženější jsou domy z nepálených cihel, o něco lépe si vedou ty z cihel pálených nebo z kamene. Jedná se o velký stavební zásah a s ohledem na možné komplikace je vhodné svěřit ho do rukou odborníků. Někdy je nutné provést i terénní úpravy v okolí domu a nainstalovat drenáž, která odvede nadbytečnou vodu pryč od budovy.

Jakmile se podaří vlhkost odstranit, musí zdivo pořádně vyschnout. Trvat to může až několik měsíců, urychlit to lze aplikací sanační omítky, která zároveň brání znovuvytváření vlhkých míst. Důležité je pravidelně větrat a udržovat teplotu místnosti na určité hodnotě stanovené odborníkem.

A takhle parádně může vypadat dříve vlhký byt, když se všechno udělá pořádně.