Vysévejte, vysazujte. Co může ven už v březnu?

Není březen jako březen. Jsou roky, kdy je půda ještě v polovině měsíce promrzlá a pokrytá sněhem. Jindy je teplo už koncem února, hlína voní jarem a říká si o pozornost.

Jestli je už správný čas vysévat, vám řekne sama zem. Zajeďte rýčem asi pětadvacet nebo třicet centimetrů hluboko. Když ani v této hloubce není promrzlá, můžete se do toho pustit. Aby se vám dobře pracovalo, neměla by být zemina těžká a prosáklá vodou. Jestli se lepí, počkejte pár dnů, až proschne a bude kyprá. Pak můžete konečně vysévat.

Nejlepší je hnojit na podzim. Pokud jste to nestihli, přidejte na záhony kompost, který půdě dodá živiny. Většina plodin, které budete v březnu vysévat, nesnese přímé hnojení, proto hnůj teď na jaře nezapracovávejte.

Půdu nakypřete, zbavte ji prvního nedočkavého plevele, nechte ji trochu proschnout a uhrabte ji, abyste měli vše perfektně připravené na výsev. Řádky si můžete vyměřit jednoduše s pomocí kolíku a provázku. Sázecím kolíkem také řádky snadno vytvoříte. Pokud ho nemáte, použijte obyčejný klacek.

Co dělat, když nemáte kvalitní zdroj zeminy?

Vyberte si v zahradnictví rané druhy ředkviček, karotky, salátu nebo špenátu. Vysévat můžete také kopr nebo petržel. Pořiďte si i sazečky cibule nebo některých bylinek, jako je třeba pažitka, kadeřávek nebo tymián. To vše už může ven.

Výsev uzpůsobte konkrétní plodině. Na sáčku najdete napsáno, jak hluboko semínka uložit a jak daleko mají být od sebe. Například mrkev, petržel nebo ředkvičky se sejí do řádku hlubokého asi jeden až dva centimetry. Špenát potřebuje asi půl až jeden centimetr hluboko. Podobně jako salát.

Řádky mrkve by měly být vzdálené asi třicet centimetrů od sebe, špenátu stačí dvacet nebo pětadvacet centimetrů. Salát si můžete předpěstovat v hustším výsevu na menším kousku půdy a poté ho přesadit.

Semínka po výsevu opatrně zahrňte půdou a nezapomeňte si označit, kde jakou plodinu máte. Výborně se na to hodí zápichy – například ze dřeva. Vyrobit si můžete i vlastní popisky. Stačí například na hladké kameny, třeba větší oblázky, napsat akrylovými barvami jméno zeleniny.

Co k čemu vysadit, aby si rostliny pomáhaly?

Na začátku března můžete pořád ještě vysévat semínka paprik, rajčat nebo brokolice. Jakmile pak budou mít rostlinky dva listy, opatrně je přesazujte. Předpěstovat si můžete také některé bylinky, třeba bazalku.

Koncem měsíce mohou do půdy i sazečky cibule. V zahradnictví nejčastěji narazíte na odrůdy Všetana nebo Stuttgart. Z červené je populární hlavně Karmen. Cibuli vysazujte do řádků, které jsou vzdálené asi pětadvacet centimetrů. Mezi sazečkami by mělo být místo asi deset centimetrů. U cibule zvažte využití černé textilie – ušetříte si pletí, a navíc textilie přitáhne více slunce, po němž cibule prahne.

Vysetou zeleninu nezapomeňte zalévat. Když semínka klíčí, neměla by vyschnout. Proto kontrolujte vlhkost, a pokud je jaro suché, dodejte půdě vláhu.

Předpěstujte si celer, květák nebo i květiny. Podrobný návod najdete zde.