Článek
Když se řekne máta, většina z vás si představí mátu peprnou, která se často prodává jako čaj. Máty ale existuje celá řada druhů a kultivarů – ani botanici nemají úplně jasno v tom, kolik jich je, ale většinou se říká, že kolem třiceti. Některé druhy obsahují mnoho mentolu, jiné druhy zase téměř žádný. Některé tvoří vysoké bujné keře s velkými listy, jiné se drží při zemi. Některé voní a chutnají jako pomeranč, citron, banány, čokoláda… Existují odrůdy s listy zelenými, další fialovými, stříbrnými. Máta zkrátka není nikdy nudná!
V čem je máta prospěšná?
Svěže voní, příjemně chutná, pomáhá při bolestech hlavy a křečích v břiše. Obsahuje totiž velké množství zdraví prospěšných látek, jako jsou flavonoidy, fenoly a třísloviny – ovšem zejména silice, z nichž nejvýznamnější je mentol.
Máta má dezinfekční účinky, podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení. Zmírňuje nadýmání, uvolňuje křeče v trávicím traktu, ale i jinde. Léčí záněty horních cest dýchacích. Její svěží vůně pomáhá při stresu, napětí a bolestech hlavy.
Pozor by si na ni ale měly dát kojící ženy, protože snižuje laktaci.
Jak mátu nejlépe pěstovat?
Máta je trvalka a má sklony se rozrůstat, takže pokud ji chcete pěstovat na záhonku, zvolte dobře místo. Ideální je, když jí životní prostor vyhradíte třeba pomocí síťovaného pytlíku, jinak se brzy může stát, že vám opanuje půlku zahrady. Nejlepší je ji pěstovat v květináči, tam její expanzi snadno udržíte v přijatelných mezích. Vyberte nádobu o průměru alespoň 30 cm a sazeničku zasaďte asi pět centimetrů hluboko do země.
Většina odrůd máty jsou hybridy, takže se nedají pěstovat ze semínek. To ale vůbec nevadí. Buď si můžete třeba na trhu koupit předpěstovanou sazeničku, nebo si ji snadno namnožíte sami. Stačí odříznout z větvičky máty jednu snítku s oddenkem, která vám ve sklenici vody zakoření přibližně za 10 dnů. Další možností je rozdělování kořenů. Bohatý keřík vytáhněte z květináče, oklepejte z kořenů zeminu a opatrně rozdělte rostlinu s kořenovým systémem na dva až tři. Ty potom zasaďte každou zvlášť do země nebo do květináče.
Máta není nijak zvlášť náročná, ale potřebuje hodně sluníčka a bohatou zálivku, a to zejména, pokud ji pěstujete v květináči. Pravidelně rostlinu zastřihujte, tak vám nevyroste příliš do výšky, a naopak vytvoří bohaté keříky s velkými listy. Zastřihávejte také pupeny těsně předtím, než máta vykvete, tak vám déle porostou voňavé listy.
Máta je skvělá přísada do jídla, ale také do alkoholických i nealkoholických nápojůFoto: Africa Studio, Shutterstock.com
Jak zužitkovat mátu? Máme tipy!
Asi nejběžnějším způsobem využití máty je sušení. Mátu je vhodné sušit na dobře větraném místě buď ve svazečcích zavěšených v prostoru, nebo v tenké vrstvě na sušících sítech. V každém případě nesmí teplota přesáhnout 30–35 ˚C, je vhodné ji sušit i venku, ale ve stínu a v průvanu. Vyšší sušící teplota má za následek snížení množství silice, která je v mátě obsažena. Příliš pomalé sušení má za následek tmavnutí bylin. Myslete na to, že nasušenou nať byste měli spotřebovat do jednoho roku (více najdete v článku Pravidla sušení plodin: Víme, jaký vybrat přístroj i jak správně postupovat!).
Samozřejmě nejlepší je využívat mátu čerstvou, udělat z ní třeba čaj. Pokud máte na zahradě nebo na balkoně bylinek víc, stačí jen nasbírat hrstku listů a květů, zalít horkou vodou a kolem 10 minut louhovat. Takový čaj můžete pít klidně celý den.
Mátu si můžete užít jakou součást alkoholických i nealkoholických nápojů, jako je třeba populární mojito s ledem, třtinovým cukrem, limetkou a samozřejmě s bílým rumem.
Mátu můžete také macerovat – tedy nakládat například do oleje, který je pak možné využít například k obkladům při nachlazení a podobně.
Kdo má rád netradiční chutě, může mátu přidat také do zeleninových salátů (na to se skvěle hodí třeba odrůda bazalková máta) nebo do marinád k masu. Takové jehněčí pečené s mátou a rozmarýnem je prostě delikatesa!
Máte rádi mátu? Pěstujete si ji na zahradě?
