Výměna partnerů: Nejčastěji k ní dochází v manželství! Proč?

Skupinový sex nebo výměna partnerů? Nic nového pod sluncem! Antičtí Řekové a Římané se podle všeho oddávali divokým orgiím a o Eskymácích se říká, že jejich tradice taky není příliš cudná… Víte, co Eskymák nabídne hostovi? Svoji ženu. Prý je to gesto pohostinnosti. Dnes už se to takhle nebere, motivy jsou dozajista jiné – méně „politické“. Ale neméně zajímavé…

Výměna partnerů, tedy stav, kdy si jeden pár sexuálně užije alespoň s jednou další dvojicí, oficiálně upoutal pozornost veřejnosti i médií koncem 50. let, a to ve Spojených státech. Již tehdy se tvrdilo, že něco takového probíhá převážně mezi lidmi střední třídy, ve věku mezi 20 až 30 lety, které znudilo manželství. A ejhle, ono se to v roce 1970 vědecky potvrdilo.

Zatímco u nás zahájil vysílání druhý program Československé televize a na Hradě vládl 7. prezident Československa Ludvík Svoboda, J. R. a L. G. Smithovi pracovali v Sanfranciském zálivu na vzorku 503 lidí. Zajímalo je totiž, jak je to s výměnou partnerů s ohledem na rodinný stav. (Beyond monogamy: Recent studies of sexual alternatives in marriage. Baltimore: Johns Hopkins Univerzity Press.) Vždy se jednalo a jedná o doménu ženatých a vdaných?

Ženatí a vdané v pozici milovníků a praktikantů výměn partnerů tenkrát tvořili 44 procent, svobodní 32 procent a rozvedení 24 procent. Z uvedeného vzorku respondentů bylo 89 procent ve věku mezi 21 a 50 lety, zatímco jenom čtyři procenta byla mladší než 21 let a sedm procent starších než 50 let. Průměrný věk u žen byl 28 let a u mužů 34 let. Zajímavá čísla.

Podle tohoto sanfranciského průzkumu prý mívají lidé, kteří si prohazují partnery, raději více nových partnerů než jen „hrstku známých“. 23 procent mužů a 12 procent žen tvrdilo, že mělo více než stovku intimních partnerů v rámci výměn. Dokážete si něco takového vůbec představit? Nebo jinak, patříte k těm, kteří pravidelně (pod dohledem partnera) ochutnáváte „cizí masíčko“? Tak to už je, zdá se, trend (i když dlouho utajovaný).

I z velkého průzkumu sexuálního chování Čechů a Češek z roku 2008 vzešlo, že velmi pozitivní názor na podobné „inovace“ má 23 procent mužů. Co se týká žen, jsou zdrženlivější. To však neznamená, že něco takového v uvozovkách neobohacuje sex mnoha manželských párů.

„Manžel mě do toho nutil, já nejdřív nechtěla. Pak jsem se nechala uprosit,“ vypráví sedmatřicetiletá Eva, která si prý sex vůbec neužila. „Dělala jsem to jenom na manželův nátlak, já na to nejsem. Pak jsme se kvůli tomu hádali, a teď dokonce navštěvujeme manželskou poradnu. Ve svém okolí ale mám dva páry, o kterých vím, že se pravidelně prohazují,“ krčí rameny čtenářka. Rozhodně to ale není pro každého.

I když sexuologové podotýkají, že je na jedné straně přirozené, že lidé v manželství chtějí zkoušet a vidět něco neobvyklého, má to svá rizika. Již před lety sexuoložka Jaroslava Pondělíčková-Mašlová varovala, že podobně nezvyklé situace jsou vhodné pouze pro osoby (páry, manžele) se sexuálně liberálním postojem, nízkým stupněm žárlivosti a se sexuálně deviantními sklony.

„Pokud jsou zájemci o tohle sexuální dobrodružství pouze zvědaví nebo se jen nudí, může se jejich původní zápal změnit v nepříjemné komplikace,“ říkala tahle průkopnice české sexuologie. Tak co, necháte se i tak přemluvit?

A jak to máte vy, už jste se taky někdy „prohodili“?