Vymalovat není věda! Naučíme vás to krok za krokem

Spousta lidí se bojí, že vymalovat byt je pomalu věda, že sami by nic takového nezvládli, že člověk potřebuje nějaký zvláštní talent, aby se chopil válečku či štětce a proměnil zašlé stěny v krásně bílé či barevné. Pokud k takovým lidem patříte, můžete všechny obavy hodit klidně za hlavu. My vám totiž poradíme, jak mít byt vymalovaný jako od profesionála, a přitom si vystačit s dovednostmi, které jsme dostali do vínku.

Nepodceňujte přípravu. Nejprve je dobré koupit si správné malířské náčiní a také nátěr.

Do bytu volte nátěr interiérový, v hobbymarketech jich najdete nepřeberné množství a je jen na vás, který si vyberete. Vyplatí se sáhnout po nátěru s vysokou krytostí, zvláště pokud se chystáte vymalovat stěny bílou barvou.

Pokud toužíte po barevném bytě, nejlepší je samozřejmě strávit pár minut (nebo raději hodin) ve společnosti vzorníků barev a zvolený odstín si nechat namíchat v obchodě (o výběru vhodné barvy i odstínu jsme ostatně psali v dřívějších článcích).

Barevný nátěr si můžete zkusit namíchat i sami doma, slouží k tomu barvy, jež se vmíchávají do základního bílého nátěru. Ovšem je třeba mít na paměti, že dosáhnout vysněného odstínu se vám nemusí svépomocí povést a všechny ty zmařené pokusy o vytvoření barvy z vašich představ vám nejen pořádně pokazí náladu, ale také vám mohou malování hned v začátcích podražit (aneb přikupování dalších a dalších barev na další a další pokusy už leze do peněz).

Jestliže se chystáte malovat například kuchyň nebo dětský pokoj, mohly by se vám hodit omyvatelné nátěry, ze kterých v budoucnu s pomocí hadříku a saponátu snadno smyjete například rajskou omáčku či umělecké pokusy svého potomka, jemuž na chvíli uvízly v ruce fixky.

Kolik barvy vlastně koupit? Zjistíte to snadno – vypočítáte plochu všech stěn, jež se chystáte natírat (nezapomeňte na strop). Na každém balení nátěru by pak měl být údaj, kolik metrů čtverečních vymalujete s 1 litrem. Jednoduchá trojčlenka vám pak řekne, kolik litrů barvy je třeba.

Barvu již tedy máte, je na řadě vybrat vhodné nástroje, jimiž nátěr dostanete na stěny. Zatímco dříve to automaticky znamenalo pořídit si malířskou štětku, dnes se doporučuje sáhnout spíše po válečku. Práce s ním je mnohem snazší a zvládne ji i úplný začátečník (nicméně pokud už máte s malováním štětkou zkušenosti a vyhovuje vám, určitě ji nevyhazujte).

Typ válečku vybírejte podle typu zvoleného nátěru (v obchodě vám jistě poradí, který váleček se hodí k nátěru, který jste zvolili) a také podle hrubosti stěn, které se chystáte malovat – informace o tom, na jaký povrch se který váleček hodí, byste měli najít na obalu. Obecně platí, že čím hladší povrch válečku, tím „hladší“ bude i malba (ovšem na příliš hrubé a nerovné povrchy se takový váleček zrovna nehodí, protože nepojme tolik barvy, která se pak nedostane do všech nerovností).

K válečku si také pořiďte stírací mřížku (často se prodávají v sadě, ale pokud součástí balení vámi vybraného válečku není, určitě ji neopomíjejte). Ta slouží k otření přebytečné barvy, která vám díky tomu po nanesení na stěnu nebude stékat a vytvářet nepěkné fleky.

Samozřejmým příslušenstvím k válečku by měla být teleskopická tyč (abyste nemuseli neustále lézt nahoru a dolů po štaflích) a oválný kbelík na barvu, do kterého se váleček pohodlně namočí.

Když už budete v hobbymarketu, neměli byste zapomínat ani na ostatní šikovné a hlavně potřebné příslušenství.

Tak předně pamatujte, že některé kusy nábytku z místnosti prostě nedostanete a budete je muset při malování v pokoji nechat. Ty je nutné zakrýt igelitovou plachtou. Ostatně oceníte ji i při zakrývání podlahy. Dále budete potřebovat papírovou lepicí pásku (na uchycení plachty či zakrytí zásuvek apod. - na rozdíl od klasické lepicí pásky ji později snadno strhnete z jakéhokoli povrchu).

Dále kupte tmel (o jeho použití se ještě zmíníme dále), případně sádru. A přidejte špachtli.

Nečekejte, že si při malování vystačíte pouze se štětkou či válečkem. Potřebovat budete i štětec zárohák a jeden užší plochý štětec (například na obmalování oken nebo vytvoření linky u stropu).

Pokud máte vše nakoupeno a byt, respektive místnost, již chcete vymalovat, je vyklizená a vše je pečlivě přikryto, je čas připravit samotné stěny. Vystartovat na ně rovnou s finálním nátěrem by totiž byla chyba.

Nejprve je třeba zaměřit se na starý nátěr (případně nátěry). Bude třeba stěny škrábat? Zkuste jednoduchý test – vezměte váleček, namočte jej do vody a kousek zdi s jeho pomocí přejeďte. Pokud se na váleček starý nátěr nalepí, přichystejte si špachtle a začněte škrábat.

V tom lepším případě budete ale škrábání ušetřeni. Pak stačí jen kýbl s vodou, do které dáte trochu saponátu, a hadry, jimiž budete stěny omývat (nejenže odstraníte část starého nátěru, ale navíc zdi zbavíte mastnoty, která se například v kuchyni na zdech usazuje, takže nový nátěr krásně chytne). Jestliže malujete například v novostavbě nebo víte, není nutné často stěny ani mýt. V takovém případě je ale omeťte – prach by novému nátěru neprospěl.

Na řadě je vyplnění drobných prasklin ve zdech. Dříve se používala sádra, ale vy si můžete práci ulehčit speciálním tmelem, o němž jsme se zmínili výše. Ten jednoduše s pomocí špachtle nanesete do spáry či praskliny, uhladíte, necháte zaschnout a po malování nikdo ani nepozná, že byl na stěně nějaký nedostatek.

Vyplatí se také stěny natřít penetrací. Především pokud malujete v novostavbě či naopak velmi staré zdi, po štukování nebo škrábání starých nátěrů. Penetrace zajistí jednotný povrch stěny, stejnou savost na různých površích (omítka, sádra, tmel apod.) a také to, že barva snadno chytne. Penetraci vždy nechejte dokonale zaschnout!

Nyní přichází (konečně) na řadu samotné malování. Vždy malujte za bílého dne (v umělém osvětlení můžete přehlédnout nejrůznější nepřesnosti nebo „kocoury“.

Začněte stropem (abyste si nezacákali čerstvě namalované obvodové zdi). Jako první s pomocí užšího plochého štětce naneste nátěr do všech přechodů a rohů. Teprve potom se pusťte do samotné plochy stropu. Postupujte ve směru od oken ke dveřím.

Poté se přesuňte na stěny. Začněte v jednom z rohů (opět si pomozte v úzkých profilech a pod stropem štětcem) a postupujte podle směru hodinových ručiček.

Většina nátěrů dnes už garantuje vysokou krytost a sytost barev už po jedné vrstvě, může se však stát, že budou stěny potřebovat ještě jeden nátěr. Druhou vrstvu aplikujte vždy až po úplném zaschnutí té první (doba k tomu potřebná se liší podle výrobku, přibližný čas byste měli najít na obalu výrobku).

A je hotovo! Než začnete stěhovat do místnosti zpět nábytek a spol., ujistěte se, že je barva na stěnách již zcela zaschlá. Malířské náčiní pečlivě vyperte pod tekoucí vodou – pokud byste na něm barvu nechali zaschnout, můžete ho rovnou vyhodit.