Článek
Plíseň v bytě či domě je můra snad všech, co ji někdy poznali nebo o ní alespoň slyšeli. Není se čemu divit: likviduje se těžko, ráda se vrací a navíc je nejen nehezká, ale i zdraví škodlivá. „Stálý kontakt s plísněmi a jejich výtrusy může u citlivějších lidí způsobit rozvinutí alergie nebo i průduškové astma a závažné záněty dolních dýchacích cest. Obzvláště nebezpečné jsou pro astmatiky a alergiky, ale i u zdravých osob mohou způsobit bolesti hlavy, záněty spojivek, ekzémy a další zdravotní obtíže,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Bičíková, plicní a interní lékařka.
Odkud se berou? Z vlhka
Plísním se nejvíce daří ve vlhkém prostředí – tedy tam, kde je vlhkost vzduchu přes 60 procent a teplota 20 až 25 stupňů. Často to jsou zdi v koupelně, spáry ve sprše, v okolí vany a v kuchyni, kde se hodně vaří. Z hlediska stavebních konstrukcí jsou nebezpečné tzv. tepelné mosty, tedy místa, kde kvůli špatné izolaci domu a stavu střechy vznikají v interiéru studenější plochy – na nich se v kontaktu s vnitřním teplým vzduchem vytvářejí příznivé podmínky pro vznik a růst plísně. A jakmile se objeví, je to už problém a boj na dlouhé lokte.
„Rozpoznat exponované místo pod nánosem barvy dokáže laik poměrně obtížně. Odborník ví, kde hledat kritická místa, a pozná i výmalbou zamaskovanou plíseň, k dispozici má také speciální vlhkoměr, se kterým ložisko plísně pozná téměř jistě,“ vysvětluje Pavel Štáf z inspektorské firmy Bytecheck.
Prevence je základ: nedejte plísni šanci
Máte pocit, že by váš byt či dům mohly plísně ohrožovat? Dodržujte jednoduchá pravidla a snažte se prvotnímu výskytu plísní předejít:
1) Dobře větrejte: správné větrání je základ. Zvláště v zimních měsících je potřeba větrat správně, tedy co dvě až tři hodiny, ideálně na pět až deset minut, a to naplno otevřenými okny, nejlépe v celém bytě. Na dlouhodobé větrání ventilačkou zapomeňte. Můžete-li vytvořit průvan, tím lépe, plísně ho nesnášejí. A jestli máte místnost bez oken či třeba těžko větratelnou kuchyň, instalujte odvětrávací systém nebo digestoř a při vaření používejte pokličky.
2) Udržujte doma sucho. Ideální vlhkost v bytě je mezi čtyřiceti a padesáti procenty, rozhodně by neměla překročit šedesátiprocentní hranici. V malých bytech minimalizujte sušení prádla, efektivním řešením je sušička. Pokud se vám na oknech, stěnách či potrubí sráží voda, rychle mokré povrchy osušte a pokuste se vlhkost a její zdroje omezit. Rosení může být znakem narušení tepelných poměrů ve vaší domácnosti. Vyteče-li vám doma voda nebo se dovnitř dostane zvenčí, vysušte ji i z omítky do 48 hodin.
3) Místnosti, kde by se plíseň mohla objevit, raději netapetujte – použijte klasickou malbu s protiplísňovým přípravkem. Udržujte také volné zdi a nábytek nestavte těsně ke stěnám, aby bylo zachováno proudění vzduchu. Ideální mezera je pět centimetrů.
Jak se plísně zbavit? Buďte důslední
Když už se u vás plíseň objevila a zasáhla zdi, musíte postupovat důsledně. Nejprve zasažená místa pořádně vysušte – pomůže odsávací ventilátor nebo odvlhčovače – a pak se teprve dejte do likvidace plísně samotné. Ovšem vždy mokrou cestou, aby se neroznesla do okolí! Postižené plochy opakovaně postříkejte protiplísňovým přípravkem a nechte působit. Poté zbytky plísně opatrně stáhněte vlhkým hadrem, omítku případně oškrábejte špachtlí a naneste novou, s přísadou biocidu. A nezapomeňte na ochranné rukavice a ochranu očí. Stěny ošetřené malířskou barvou či vnitřní omítkou s látkami bránícími růstu plísní jsou méně náchylné k jejich výskytu i při občasné zvýšené vlhkosti.
Někdy ale nezabere ani to a plíseň se stále vrací. Potom je nutné sáhnout ke stavebním úpravám – přidat zvenku izolační vrstvu, případně obnovit izolaci proti zemní vlhkosti, která stoupá zdivem vzhůru. To v paneláku pravděpodobně nebude možné, a tak aspoň pamatujte, že místa, kde se vlhkost drží, musíte čistit a dezinfikovat pravidelně. Jinak se plíseň vrátí.
Máte s hubením plísně nějaké zkušenosti?