Článek
Štěnice a svrab se považují za věrného průvodce špíny a špatné hygieny. Ale opatřit si je dnes mohou i čistotní lidé – štěnice přivezete z hotelu, v komodě, výhodně koupené v bazaru. Přijdou na návštěvu od sousedů v paneláku. A svrab? Můžete posedět na infikované čalouněné židli, kde se střídá spousta lidí. I když sucho a přímý sluneční svit tohoto roztoče ničí, stejně jako mráz.
Svrab opravdu svědí
Svrab způsobuje 0,5 mm velký roztoč zákožka svrabová. Samičky se mohou během několika minut zavrtat do kůže a tam si razit chodbičky pro vajíčka. Nákaza se šíří přímo – z jednoho člověka na druhého. Stačí použít stejné lůžkoviny nebo prádlo. Po 2–6 týdnech se přihlásí svědění, zejména večer po zahřátí nebo po opocení. Va pokožce se objevují pupínky a skvrny – začátky a konce chodbiček.
Zákožka má ráda jemnou kůži – například mezi prsty, v podpaží, třísla a hýždě. „Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ovšem nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak čistotnost zhoršuje identifikaci a ověřování, zda jde opravdu o svrab,“ říká dermatoložka MUDr. Miloslava Moskalyková Rusková z Cled v Uhřiněvsi. „Komplikací bývá skutečnost, že se lidé za onemocnění stydí, cítí společenské stigma. Přitom v zájmu nakaženého i okolí je řešit léčbu co nejdříve.“
Když se chcete roztočů svrabu zbavit, musíte důkladně vyvařit lůžkoviny a deratizovat matraci. Bohužel ale nejen ji, ale téměř všechny textilie…Foto: Profimedia
Co teď?
Nakazit se není terno, i když je to spíš náhoda. A kde se lidé nakazí? Vedle dopravních prostředků třeba na táborech, při levném cestování, svrab se považuje i za sexuálně přenosnou nemoc, předávanou těsným kontaktem.
S diagnózou přichází starosti a práce – gauče, křesla, polstrované židle, lůžkoviny, vše se musí vydezinfikovat, vyprat a vyžehlit, vysát vysavačem k likvidaci roztočů. Co se nedá vystavit vysoké teplotě, je nutné uložit do igelitového pytle, vystříkat insekticidním prostředkem a pevně na několik hodin uzavřít.
K místní léčbě se používá emulze proti svrabu, přípravek nezapáchá, nebarví a nedráždí kůži. Musí se ale natřít celé tělo a aplikaci opakovat. Působí 12 až 24 hodin, pak se nemocný vykoupe a převlékne. A znovu kolečko praní, žehlení… nebo vyhazování. Členové rodiny se mají léčit současně.
Čistota v domácnosti už dávno není zárukou toho, že by se u vás nemohly zabydlet štěniceFoto: Profimedia
Štěnicím neutečete
Kdo by si myslel, že tento krvežíznivý brouček v čistotných domácnostech nemá šanci, mýlí se. Je mu jedno, jestli žije v čistotě nebo ve špíně. Potřebuje jen a jen vaši krev.
Štěnice dnes napadají celé domy a jejich vyhubení je dlouhodobá práce. Svépomoc se většinou míjí účinkem. Čím je tento hmyz tak výjimečný? Dospělá štěnice se protáhne i miniaturní škvírou a najde si svou oběť díky dokonalým tepelným senzorům do vzdálenosti dvou metrů. Přežije hlad a rychle se množí. Svému hostiteli saje krev v noci a do ranky přidává anestetikum, nic neucítíte. Otok a svědění přijde až později. Její oblíbené místo jsou postele.
Co teď?
To, že jste obětí útoku štěnic, zpočátku nikoho nenapadne. Štípance nebo flíčky na rukou nebo nohou (na ostatních částech těla moc nehodují) se považují za kopřivku, alergii, pokousání komáry.
„Podezření na štěnice přichází se zpožděním, a to už bývá domácnost hmyzem zamořená. Stačí jediná štěnice, kterou si přivezete například z dovolené, a za dva měsíce budete mít doma celou kolonii. Jedinou účinnou pomocí je odborná likvidace,“ říká Petr Šmída z pražské firmy Deratiz. „K profesionálnímu hubení štěnic se používají účinné insekticidní přípravky, které se nedají volně zakoupit.“
Máte vlastní zkušenosti se štěnicemi nebo svrabem? A jak jste je řešili?
