Hlavní obsah

Však ony se rozšlápnou

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Otevření obchodů s obuví vítám stejně nadšeně jako příchod jara po dlouhé zimě. Já vím, letos tenhle příměr trochu kulhá. Jestli ono to nebude tím, že boty jsou krapet malé, neb se smějí prodávat zatím jenom dětské. Na druhou stranu, neznám ženu, která by nevlastnila alespoň jeden o číslo menší pár. Samozřejmě neobnošený. Naděje, že těsné boty rozšlápnu, je totiž stejně lichá, jako že do nové sukně zhubnu.

Článek

Filmová pohádka Popelka je prý oblíbená kvůli zimní atmosféře. Haha, přesně tutéž atmosféru mám právě za okny, ale do romantické vývrtky mě sněhová vánice věru nedostává. Spíš si říkám, že by se měl únor přestat vztekat, že byl letos zase suchý, a zalézt ke kamnům, kde podřimuje březen. Duben a následující teplé měsíce se snad mezi tím vzpamatují z popíjení zkvašené čerstvé mízy a vrátí se na svá místa. Ale zpět k Popelce. Myslím, že obliba pohádky má něco společného s masochismem, který v sobě objeví žena tváří v tvář botám, které jsou sice pohádkově krásné, ale ouha, o číslo menší. Však ony se rozšlápnou! Popelka se subtilní nožkou holt dříme v každé, dámu s dvaačtyřicítkou nevyjímaje. Nemyslím teplotu, ale velikost nohy. I když jak jinak než přítomností horečky lze vysvětlit fakt, že normálně uvažující žena je ochotna připustit, že malé lodičky cestou z obchodu narostou do požadované velikosti. Ano, věří tomu i vědecké pracovnice, matematičky či jinak osvícené bytosti. A já taky. Však ony se rozšlápnou! A než mi na prstech vykvete první kuří oko, stihnu na ně ulovit ne jednoho, ale rovnou deset princů!

Dneska už vím. Nerozšlápnou. Neulovím. Boty, které mě tlačily v obchodě, mě budou tlačit napořád. A muži nikdy nepadnou do mdlob jen kvůli lodičkám. A když, tak jen proto, že je omráčí cena plus fakt, že jsem ji zaplatila za boty, ve kterých se nedá chodit. Ten můj není výjimka. Přesto, že jsem na něj kdysi stražila různé výšky podpatků, vzal si mě prý kvůli výjimečným kvalitám mé ryzí osobnosti. Z nich nejvíc vyzdvihuje silné paže, které unesou tvárnici, pytel brambor i basu piv. A rychlé nohy pro případ, že pět minut před zavřením samoobsluhy pivo dojde. Popelku, která ve mně dříme, by nechtěl. Kdo má prý pořád uklízet ten svinčík po holubech. Ale stejně mi to nedá a do obchodu s dětskou obuví dneska nahlédnu. Aspoň nové tenisky, prosím! Však ony se rozšlápnou…

Jestli už jste unavení ze všech těch změn ve vládě i vládních nařízení, raději si přečtěte ještě nějaké další fejetony Lucie Šilhové. A pokud se chystáte také na nákupy, tak si raději ověřte, co všechno se dnes (ne)otevírá

Související témata:

Načítám