Vraťte záhonům sílu a energii. Jak je správně pohnojit?

Každý, kdo zahradničí, pronikne dřív nebo později do koloběhu života, který se na záhonech odehraje během jediné sezony. Ze semínek vzejde život, květy uzrají v plody, po sklizni zbytek rostliny odumírá a v půdě se rozkládá na živiny, které dají zjara sílu novému zrození. A tak to jde pořád dokola. Možná je to trochu děsivé, ale zároveň krásné a přirozené. Navíc, na podzim to venku nádherně voní, vzduch je studený a prosycený tlejícím listím i mokrou půdou. O důvod víc, proč na záhonech pobýt a udělat kus práce.

Založit zahradu na podzim? Ideální!

Ze záhonů skliďte poslední zapomenuté kusy zeleniny. Možná ještě objevíte nějakou mrkev, cibuli nebo červenou řepu. Menší a měkčí zbytky rostlin, třeba zrovna nať z mrkve nebo listy z červené řepy, můžete na záhonech nechat a zarýt je. Rozloží se na živiny. Plevel vytáhněte i s kořínky, protože to bývá on, kdo na jaře raší jako první.

Připravte si také hnůj. Nejlepší je koňský nebo kravský, můžete ale použít i slepičince. Pokud chlévskou mrvu neseženete, opatřete si alespoň hnůj granulovaný. Prodává se v sáčcích v zahradnictví a snadno se s ním pracuje – granule nasypete na půdu a zaryjete je. Poté se budou postupně rozkládat a uvolňovat živiny.

Hnůj dodá zemině nové živiny a energii, kterou bude na jaře potřebovat. Dusík budou rostliny potřebovat na jaře, krom toho hnůj obsahuje také fosfor, draslík, vápník nebo hořčík.

Všechny tyto látky podporují růst rostlin, dodávají jim sílu a posilují jejich odolnost. Podzimní hnojení tak půdu ozdravuje, vylepšuje a zhodnocuje.

Když si pořídíte granulovaný hnůj, na přebalu najdete doporučené dávkování. S přírodním hnojem je to trochu těžší. Můžete se řídit jednoduchým pravidlem – na jeden metr čtvereční plochy záhonů stačí půl kila hnoje, pokud záhony chcete jen přihnojit. Jestli ale potřebujete půdu prohnojit pořádně, můžete dát až dvě kila.

Rozhoďte ho na záhony, nejlépe vidlemi, a pak ho zaryjte, zapracujte do půdy, aby se mohl přes zimu rozložit. Grif si určitě brzy najdete.

A pokud začínáte, zkuste tento postup: zryjte první řádek záhonu zhruba do hloubky třiceti centimetrů. Do rýhy vpravte rozumné množství hnoje, které odměříte na metr čtvereční. Pak ryjte další řádku – a půdou z ní zakryjte první rýhu s hnojem. A tak dále až do konce.

Hnojení je pro půdu dobré, ale jsou rostliny, které potřebují méně živin. Třeba cibule nebo česnek. Ten se sází na podzim a rozhodně ho nedávejte do čerstvě pohnojených záhonů. Bylo by to na něj moc. Raději mu připravte kyprou vzdušnou půdu obohacenou o trochu písku.

Vše o pěstování česneku

S hnojem to nepřehánějte ani v případě, že budete na záhony vysévat rostliny takzvané druhé trati, jako je třeba mrkev nebo červená řepa. Naopak v pohnojených záhonech si budou libovat kedlubny, květáky, tykve, kapusty, brokolice, hlávkové zelí, čínské zelí, okurky, rajčata, celer nebo brambory.

Některé druhy zeleniny můžete na záhonech skladovat i přes zimu a mít je po ruce vždy prvotřídně čerstvé. Kterých se to týká?

Jestli vás zahradničení baví, pak si v sobotu v 16:45 nenechte ujít pořad Mistři zahrad na Televizi Seznam. Možná se tam při některých proměnách zahrad inspirujete i vy.