Voulez-vous coucher avec moi ce soir?

Jaké je francouzské svádění? Hravé a podmanivé! Voulez-vous coucher avec moi ce soir? Chcete se se mnou dnes večer vyspat? To je známá větička oblíbená zejména v anglosaském světě. Proslula jako refrén americké písně Lady Marmalade (1974), kterou později proslavila Pink (41) a Christina Aguilera (40) v muzikálu Moulin Rouge (2001). Průpovídka se však používá spíš jako vtip než skutečná nabídka k sexu. Ale zní tak svůdně, že opravdu můžete skončit v něčí posteli! Proč?

Badatelé Londýnské univerzity zkoumali, co určuje atraktivitu jazyka a řeči. Odhalili, že za nejsvůdnější je u žen považovaný harmonicky laděný vyšší hlas se smyslnými hláskami a vokály. Francouzky vyslovují „o“ našpulením pusy do malinkého kroužku skoro jako při polibku a nosovky mohou zase znít jako svůdné mňoukání. To vše v očích pánů představuje ženu jako stvořenou k lásce. U mužů se za žádoucí považuje hluboký a mírně chraplavý hlas, což naznačuje svůdnou virilitu. Podle vědců se ze všech jazyků tomuto modelu nejvíce blíží právě francouzština – zní současně inteligentně a velmi sexy.

Vezměte dávku hravého svádění, humoru i lehké arogance, špetku něhy a lžíci tajných osobních ingrediencí a máte ideální recept na svádění. A co teprve pověstný francouzský polibek! To je víc než značka chráněného původu AOC. I když ještě není na seznamu kulturního dědictví UNESCO, jako třeba francouzská gastronomie, typický Francouz vám prostřednictvím procítěného polibku představí koncentrovanou kulturní tradici své země lépe než encyklopedie Diderot.

Díky bohaté historii romantické literatury je francouzština považována za jazyk lásky. Má štědrou slovní výbavu určenou pro vzrušující druh komunikace, což zároveň hovoří o jejím významu ve francouzském stylu života. Zdá se, že svádění je součástí francouzské DNA. A nebyl to jen proslulý svůdce Giacomo Casanova (1725–98), kdo přispěl k tomuto pověstnému genomu. Byl sice Ital, ale psal převážně francouzsky a při svých dobrodružstvích na francouzských dvorech flirtoval s mnoha vlivnými dámami včetně Madame de Pompadour.

Zálety a pikantní vztahy patřily k hlavním kratochvílím na dvoře krále Ludvíka XVI. (1754–93). Skotský filosof David Hume (1711–76), který Versailles tehdy navštívil, obdivoval nevázané galantní vztahy v zámeckých budoárech, zatímco v protestantských zemích byly ženy drženy v ústraní daleko od gentlemanských klubů. A přispělo i divadelní umění. Od dob Pierra de Marivaux a jeho komedie Hra lásky a náhody (1730) se traduje pojem marivaudage, což je technika rafinovaného romantického namlouvání.

Je Francouz galantní lichotník, romantický milovník, nebo jenom rafinovaný proutník? Jeho svádění je hra a její magie tvoří klikatou spleť cestiček, kde se můžete snadno ztratit. Tito beaux parleurs (krasomluvci) dovedou okouzlujícím způsobem vyjádřit city, našlehané jako nejjemnější čokoládový krém mousse au chocolat, a zamotat oběť do pavučinky lásky. Francouzky však nejsou žádné oběti, ve hře svádění jsou stejně výkonné jako muži a jejich přitažlivost jim nepropůjčuje ani tak móda nebo líčení, jako jejich sexuální apetit a volnomyšlenkářský přístup. Každý má své zbraně a cíle!

Charismatickým svůdníkům je snadné uvěřit, nicméně je důležité vědět, že od skutečné lásky mají jejich úmysly většinou velice daleko! Jde o kouzlo okamžiku, a když ho vezmete s lehkostí, můžete si ho vychutnat jako soufflé Grand Marnier, které vám zanechá sladký nadýchaný pocit na jazyku. Francouzi – tedy obě pohlaví – jsou na tuhle složitou herní strategii zvyklí a baví je. Hravý přístup je totiž podstatou jejich mentality.

Sdílíme auta, lednice i milence. Je sexsharing i pro vás?