Voňavý zázrak: Snižuje tlak, pomáhá hubnout a vyhání mravence

V běžných obchodech většinou narazíte na skořicovník čínský, který není ani zdaleka tak příjemně aromatický jako koření ze skořicovníku cejlonského (pravého) a i jeho zdravotní benefity jsou nižší. Na nákup dalších zásob proto příště vyrazte raději do specializovaných obchodů s kořením nebo zdravé výživy.

Skořicovník pravý i čínský jsou příbuznými bobkového listu – patří mezi vavřínovité. To, co známe jako skořici, je kůra, která se sbírá z mladých výhonků. U čínského skořicovníku se používají i plody a můžete je koupit pod názvem kasiové květy. Z listů a větví se zase vyrábí olej. Asi nejdůležitějšími látkami, které skořice obsahuje, jsou cinnamaldehyd a ethylcinnamát (latinský název skořicovníků je Cinnamomum). Právě ty stojí za typickou skořicovou vůní.

Co oba skořicovníky ze zdravotního hlediska odlišuje nejvíc, je obsah toxického kumarinu. V cejlonské skořici je ho méně než 0,004 %, v čínské je to až pět procent – zejména dětem byste proto raději měli dávat skořici pravou.

Ovšem neděste se: kumarin je i v řadě dalších potravin (kořenová zelenina, jahody, meruňky…), je to přirozená obrana rostlin proti škůdcům. Předávkování kumarinem způsobuje nejčastěji bolesti hlavy, ve vyšších dávkách to může být i krvácení (z kumarinu se vyrábějí léky na ředění krve). Jeho množství je regulováno zákonem, předávkování tak reálně hrozí pouze v případě, že zkonzumujete příliš mnoho potravin, ve kterých se přirozeně nachází. A toto riziko radikálně snížíte, budete-li používat pravou skořici.

Když už je koření namleté, od pohledu jen těžko poznáte, jaký druh skořice máte před sebou – i když cejlonská neboli pravá má o něco světlejší barvu. V tomto případě vám pomůže snad jen velmi citlivý čich. O poznání jednodušší je to u celých svitků. Kůra pravé skořice tvoří velmi tenké a jemné svitky, které snadno nadrtíte na kousky v dlani, případně natlučete téměř na prach v hmoždíři. Oproti tomu čínský skořicovník má barvu s výraznějším nádechem dočervena a suchá kůra tvoří tvrdé žlábky nebo svitky, se kterými vám pomůže snad jen pilka.

Je známo, že skořice prohřívá tělo, což v zimě jistě oceníte, a v létě zase pomůže mírně zvýšit tělesnou teplotu, takže vám nebude takové horko. (Ze stejného důvodu beduíni uprostřed pouště pijí horký čaj a Mexičané či Indové jedí takovou spoustu chilli.) Skořice je silně protizánětlivá, a pomůže vám proto s nákazami plísní, parazity i bakteriemi. Obsahuje eugenol – jemu vděčí za své analgetické a antiseptické účinky. Mletý skořicový prášek poslouží pro lepší hojení ran i jako dezinfekce, tedy pokud použijete skořici pravou. Skořice se také – a nejen v ájurvédě – používá na výrobu mastí, které mají úžasně úlevný účinek při revmatických bolestech. Naložit si ji můžete, klidně i s hřebíčkem, do klasické francovky nebo prostě do sádla.

Využití vonného koření je ovšem mnohem širší. Potřebujete se zbavit mravenců? Nic je ze skleníku i kuchyně nevyžene tak efektivně jako rozprášení mleté skořice. Ověřeno!

Zmíněný pocit prohřívání je způsoben blahodárným vlivem na prokrvování. Nápoj ze skořice vám pomůže s problémy se zažíváním, studenýma nohama i nechutenstvím nebo zácpou a zbaví vás zápachu z úst (skořice je díky svým vlastnostem často používanou přísadou v zubních pastách a ústních vodách). Zejména pokud kojíte, oceníte i to, že působí proti nadýmání – a přes mléko se tyto prospěšné látky dostanou i k miminku. Skořice také pomáhá s metabolismem tuků, odbourává cholesterol, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu cukru v krvi.

Čaj připravíte jednoduše: čajovou lžičku skořice zalijte čtvrtlitrem vroucí vody a nechte asi deset minut odstát. Pokud vám koření nevadí v ústech, nápoj nemusíte cedit. Dochutit jej můžete medem či citronovou šťávou. Jediné, na co si u skořice dávejte pozor, je možnost alergické reakce.

Blahodárné účinky na metabolismus oceníte i při hubnutí. Pravidelné pití skořicového nápoje a její používání při pečení a vaření podpoří ztrátu nadbytečných kil, ale počítejte s tím, že budete mít hlad o něco častěji (skořice totiž zároveň podporuje chuť k jídlu). To je ovšem nakonec dobře, nejen při redukční dietě je ideální jíst každé tři hodiny aspoň něco malého.

A jestli o prospěšnosti skořice stále pochybujete, tak vězte, že ve středověku byla dražší než zlato. Obecně patří k jednomu z nejstarších koření: používala se před více než 4000 lety v Číně, jejích léčivých účinků využívali i staří Egypťané a antičtí Řekové i Římané. V českých zemích je známá od 15. století, k masovému rozšíření došlo až mnohem později. Dodneška se hojně používá v ájurvédě.

Dnes si u nás skořici spojujeme zejména se sladkou kuchyní, je však skvělá do marinád na kuřecí i hovězí maso, vyjímá se v sekané… Vzhledem k jejímu původu asi nikoho nepřekvapí, že je nedílnou součástí různých kořenicích směsí v Indii, na Srí Lance, v Indonésii, Číně, ve Vietnamu či v arabských zemích a neobejde se bez ní ani tradiční španělská kuchyně, potažmo kuchyně jihoamerické. To samé ostatně platí i pro další koření u nás spjatá čistě se sladkým, jako je hřebíček nebo badyán.

Při jakých netradičních receptech používáte skořici? Vyzkoušejte hovězí na korsický způsob.