Článek
Jasně, že byste do sebe měli zeleninu házet po lopatách. Výživoví experti radí ji přes zimu tepelně upravovat, aby vás také zahřála. Jenže teplem byste mohli přijít o všechny její pozitivní účinky.
Na co si tedy dát pozor, abyste o vitaminy nepřišli?
Prim teď určitě i u vás hrají zeleninové polévky. Jak je ale dlouho vařit? „Obecně platí, že čím delší bude vaření, tím přijdete o vyšší množství teplotně nestabilních vitaminů, které rychle oxidují,“ vysvětluje odbornice na výživu ing. Iva Veselá. S ní souhlasí i poradkyně zdravého životního stylu Aneta Procházková: „Ublížit může i zpracování,“ dodává.
Proto při přípravě polévky doporučuje dobu na sporáku u mražené zeleniny 5 minut, u čerstvé 6 až 8 minut, u větších či tvrdších kusů až 15 minut při mírném varu (ne zběsilé bublání). Rozhodně však nevylévejte vodu, v níž jste zeleninu připravovali. Vitaminy B a C (brokolice, špenát, květák, brambory) jsou rozpustné právě ve vodě, takže byste o ně při vylití přišli.Zeleninu je podle ní vhodné nerozvařovat, spíše připravit do křupava. Ale i přesto o nějaké látky přijdete. „Konkrétní teplotu ale těžko říci, obecně není definováno, za jakých teplot dochází k jakým ztrátám,“ uvádí odbornice a dodává, že na snížení množství vitaminů nemusí mít vliv jen teplota. „Předchází tomu již samotné skladování zeleniny,“ varuje.
Do trouby malé kousky
Pečete v troubě například lilek, cuketu či i brambory s dýní? „Ke ztrátám dochází v pár minutách a s délkou pečení se ztráty rapidně zvyšují. Má rada proto zní: Pokud zeleninu nakrájíte na menší kousky, bude dříve propečená, a sníží se tím ztráty vitaminů,“ doplňuje Iva Veselá. Někdy je také dobré zvolit vhození čerstvé zeleniny do vroucí vody na 1 až 2 minuty, a pak ji jen krátce dopéct v troubě. Mezi nejšetrnější úpravu zeleniny ale patří vaření v páře. Při něm dochází podle odborníků k nejnižším ztrátám.
Nejen co, ale také na čem Jaké používat oleje, aby nedošlo k tvorbě karcinogenních látek, ale aby se zároveň vitaminy rozpustné v tucích (A, D, K, E) rozpustily? „Přimlouvám se za klasický olivový olej – ne panenský, má vyšší kouřový bod, což je výše teploty, při níž nedochází k přepalování,než některé rostlinné tuky a více mononenasycených mastných kyselin, které jsou teplotně stabilnější,“ uvádí Iva Veselá.
Stejně jako Aneta Procházková doporučuje ke smažení používat oleje bohaté na mononenasycené tuky – nejsou náchylné k tvorbě trans mastných kyselin – a smažit při 180 stupních. „Patří mezi ně i avokádový olej – odolává teplotě až 250 stupňů, kokosový – obsahuje ovšem nasycené tuky nebo řepkový – ale vybírejte s vysokým obsahem mastných kyselin!“ radí odbornice.
A co slunečnicový olej nebo klasické sádlo? „Ten je přirozeně bohatý na nestabilní polynenasycené tuky. Když už slunečnicový, tak s vyšším obsahem mastných kyselin,“ vysvětluje Iva Veselá. „Sádlo je sice teplotně stabilní, ale jde o velmi bohatý zdroj cholesterolu! Nevylučuji ho, ale je potřeba jím šetřita používat ho jen občas na přilepšenou,“ uzavírá odbornice.
Co vy na to? Jak připravujete zeleninu vy, abyste o vitaminy nepřišli? Prozraďte svůj tip ostatním v diskusi pod článkem.