Hlavní obsah

Virová rýma nevadí, bakteriální ano. Jak poznáte rozdíl?

Foto: Profimedia

Foto: Profimedia

Říká se, že neléčená trvá sedm dní a léčená týden. Jenže někdy se obyčejné rýmy nezbavíte ani po dvou měsících a to je signál, který by vás měl popohnat mílovými kroky k lékaři.

Článek

Virovou rýmu, způsobenou rhinoviry, nejspíš dobře znáte. Postihne vás podle odhadů lékařů dvakrát až třikrát do roka, ať už v mírné formě, kdy vám pouze teče z nosu, nebo pořádně – akutní formou. „Mezi typické projevy patří pálení v nose a nosohltanu, nosní sekrece a obstrukce,“ říká ušní a nosní líkařka Petra Bruthansová z Kliniky ORL v Motole. Obvykle si s ní do několika dní imunitní systém poradí. „Příznaky u nekomplikovaného onemocnění zpravidla vymizí do týdne,” doplňuje lékařka.

Je-li však imunita snížena, otevírá se prostor pro bakterie, které se mohou snadno uchytit na oslabené sliznici. A to už může být  mnohem větší problém.

Viry, nebo bakterie? Dejte tomu týden

Poznat rozdíl mezi virovou a bakteriální rýmou může být ze začátku trochu komplikované. Hlen může totiž změnit barvu jen nepatrně a silné prokrvení sliznice či její otoky jsou skoro stejné v obou případech. Bezpečně vás na to upozorní jedině čas.

Virová rýma má tendenci po týdnu ustoupit, zato bakteriální rýma přetrvává klidně i dlouhé měsíce, byť často s krátkými pauzami, kdy se stav zlepší. To nastává ve chvíli, kdy imunitní systém vyhlásí embargo i na škodlivé bakterie na nosní sliznici, ale nikdy se jich zcela nezbaví. Část z nich vždycky zůstane a je jen otázkou času, kdy se namnoží tak, aby se vám zase přitížilo.

To znamená, že bojovat s bakteriální rýmou svépomocí je někdy stejné jako bojovat s větrnými mlýny. Navíc je třeba vzít v úvahu i fakt, že bakteriální rýma může kvůli neustálé přítomnosti hlenů přesídlit i do oblasti Eustachovy trubice a způsobit zánět ucha nebo třeba dutin.

Foto: Profimedia

S bakteriální rýmou byste měli zajít k lékaři. Jak ji poznáte? Většinou podle toho, že se vás drží déle než dva týdnyFoto: Profimedia

Vyšetření a léčba: výtěr

Pokud všechny příznaky napovídají tomu, že sliznici vašeho nosu osídlily bakterie, zajděte na ušní, nosní, krční (ORL), kde lékař pravděpodobně provede výtěr a vyšetří nos rhinoskopem. „Jedná se o nosní zrcátko, které se zavede opatrně do nosní dírky a pohledově se zhodnotí změny na nosní sliznici,“ upozorňuje pediatr Kamil Kuchler a dodává: „Vyšetření není bolestivé a je dobře snášeno i dětmi.“ Až se zjistí původce obtíží, lékař předepíše buď antibiotické nosní kapky, nebo antibiotika v tabletách. Výtěr může udělat i praktický lékař.

Foto: Profimedia

Smrkejte jemně, ale pravidelně. Zadržený hlen může způsobit další onemocnění, například zánět středouší...Foto: Profimedia

Co dělat pro rychlé vyléčení

Pro úspěšné vyléčení je nutné nejen dodržovat přesné dávkování a časový rozestup léků, ale také snížit rizika, která by mohla vést ke zhoršení zdravotního stavu. Přestože s rýmou přímo nemusíte ležet v posteli, doporučuje se co nejčastěji smrkat, malým dětem nos odsávat a vyhýbat jakémukoli prostředí, kde řádí kapénky. A ty jsou, jak známo, tam, kde je vysoká koncentrace lidí – v nákupních centrech, městské hromadné dopravě, na kulturních akcích v uzavřených prostorách a podobně.

Děti s barevnou rýmou by měly zůstat doma

Pokud se s nákazou potýkají děti, je třeba, aby byly doma a vyhnuly se kolektivu dětí ve školách a školkách. Dospělí i děti by se pak měli vyhnout uměle ochlazovaným prostorám. „V klimatizované kanceláři, kde nelze otevřít okno, se sliznice vysušují. Nemohou pak působit jako bariéra a snáze se zanítí,” upozorňuje docent Petr Čáp z centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.

Déletrvající rýmu je třeba léčit, ať už ji způsobilo cokoliv. Chronická rýma výrazně zhoršuje kvalitu života.

Načítám