Článek
Karolína a Mirek se poznali už na střední škole – před čtrnácti lety. Žijí spolu, vychovávají šestiletou dcerku, ale nikdy svůj vztah nezpečetili úředním dokladem. „Mirek má na manželství hrozný názor. Pořád říká, že se nebude ženit, aby pak neplatil za rozvod,“ vysvětluje jeho partnerka Karolína, která dle svých slov už na něco takového jako bílé šaty s vlečkou rezignovala. „Několikrát jsem se mu snažila naznačit, že když už máme rodinu, bylo by záhodno do toho praštit. Jenže on nevidí, neslyší. To si prý radši za ušetřené peníze koupí lepší auto!“ Karolína už nemá sil k něčemu Mirka přemlouvat, ale mezi řečí se přiznala, že touží po druhém dítěti. „I jemu tak budu muset vysvětlovat, proč má tatínek jiné příjmení než já,“ dodává se smutkem ve tváři. A Mirek? Jeho odpor k manželství může mít několik důvodů.
Proč si vás nechce vzít?
- Ještě o tom vůbec nepřemýšlel. Myslí si, že je příliš brzy.
- Není připravený na závazek. Chce mít otevřená zadní vrátka, aby mohl sobecky argumentovat stylem: „Jsme snad svoji? Nejsme! Tak vidíš! Proto já tohle dělat nemusím."
- Vztah nebere zase až tak vážně.
- Zatím nenašel tu pravou.
- Svatbu nepovažuje za důležitý mezník svého života.
- Za nechutí k ženění stojí jeho matka, která mu současnou partnerku vymlouvá.
- Chce ušetřit. Na něco „důležitějšího“.
- Obává se, aby manželství neohrozilo jeho koníčky nebo přátelství.
- Prostě si jen chce být jistý. Čeká na vhodný okamžik, kdy do toho „praštit".
Když se muž neustále vymlouvá
To, že se muž nechce oficiálně stát ženáčem, protože údajně málo slov zní stejně pohrdavě jako označení „manžel“, může mít i hlubší podtext, než jak to na první pohled vypadá.Ve hře jsou i minulá zklamání, strach, aby nový vztah nedopadl stejně jako ten předchozí... Ne všichni pánové se také hrnou do svazku bez rozmyslu. Jsou i tací, kteří se chtějí ženit jednou a napořád. Proto své kroky důkladně zvažují.
Výčitkami a nátlakem si moc nepomůžeteFoto: Thinkstock
Pomůže k oltáři pláč, výčitky nebo vztek?
„Všechno to může být zcela podvědomé, ale o to více to působí, a on vlastně ani neví, co se s ním děje. Jen si je jistý, že prostě NE,“ popisuje muže, který se brání manželsví, psychoterapeutka Olga Kučerová z portálu tamarapolanski.cz. A zároveň dodává, že i když žena najde nějaký rafinovaný způsob, jak jeho rozhodnutí změnit a k oltáři ho dovést, beztak nikdy nemá jistotu, že se to muži nakonec bude líbit nebo že si na manželský stav „zvykne“. „A tak se ptám, proč to vlastně dělat, když muž nechce?“ polemizuje nad touto situací Kučerová, která se domnívá, že vynucený sňatek není vítězstvím. Řešení celé situace jsou tedy tři.
Co dělat, když se muž brání manželství?
- Počkat, jestli k takovému kroku sám dozraje. Protože jedině ve chvíli, kdy je to jeho rozhodnutí, je naděje, že svazek bude mít perspektivu.
- Najít si takového partnera, po kterém vaše srdce touží a který chtít bude. Ale pozor, ještě než to uděláte, mějte na mysli, že každé ne nemusí být tím fatálním, definitivním. Zkuste svého milého dovést k tomu, aby vám řekl opravdové důvody, které ho k rozhodnutí neoženit se s vámi vedou. Pokud se nevyjádří zcela jasně a odmítavě, je tu naděje, a proto zkuste bod 3.
- Nenásilně zariskovat a zkusit svého drahého přesvědčit, aby změnil názor. (Jemně a takticky, neboť bezbranný člověk, proti svojí vůli natlačený někam, kam nechtěl, se může změnit v agresivního tyrana, notorického zahýbače, ležáka na pohovce či pijana závislého na kamarádech, práci nebo koníčku.)
Přesvědčovací manévr: Svatbu chceš ty, miláčku!
Mezi takovou ženskou bojovou misi patří následující jednoduché postupy, i když univerzální návod platný na každého muže neexistuje. „Zaveďte řeč na známé a kamarády, kteří se již oženili (mají se tak špatně?), navštivte babičku a prohlédněte si svatební fotografie jeho rodičů, pusťte si film se svatební tematikou, nápadně dlouho postávejte u výkladu se závoji nebo snubními prsteny a prohoďte, co z toho by se vám líbilo. Poté zhodnoťte, jaké má partner na svatbu názory, naznačujte, že jste k takové akci svolná, a dejte mu zhruba tři měsíce na to, zda sám nepřijde s nápadem nebo nabídnou,“ doporučuje Olga Kučerová. „Když ne, ale vy máte dojem, že by snad ani neodmítl, řekla bych mu to, a zcela racionálně bych se o tom začala bavit a plánovat, zvažovat pro a proti, vyjasňovat bydlení, finance a tak dále.“
Psychoterapeutka podotýká, že pokud víte, že muž chce být v budoucnu manželem, splňuje vaše představy, požádejte ho, aby požádal on vás – o ruku, a byl tím „vlastním“ nápadem nadšený. To je ta nejlepší taktika! V případě, že se brání zuby nehty, platí doporučení buď vyčkat (vždyť svatba není alfou a omegou života), nebo vzít nohy na ramena, neboť chytrému napověz, hloupého nakopni…
A jak jste se vdala vy? Čí to byl nápad?
