Chystáte se malovat? A víte, jak doopravdy na to?

Během léta a dovolené jste určitě načerpali síly, děti se zase chystají do školy. Možná zrovna jejich pokoj nebo i vaše ložnice volají po nových nátěrech stěn. Počasí je ideální – ani příliš velké vedro, ani zima, takže větrání nikomu nebude vadit a barvy dobře uschnou.

Někdo mění výmalbu každé dva roky, jiný se do malování pouští doslova jednou za uherský rok. Často frekventované provozy byste měli nově vymalovat asi jednou za tři roky, ostatní jednou za pět let. Nejde ale jen o estetickou stránku věci, ve starých nátěrech se můžou držet bakterie, rovněž je poznamenává běžný provoz domácnosti.

Někdy stačí starý nátěr přetřít novým, ale pokud se na stěnách podepsal zub času (prasklinky, odlupování omítky) nebo na nich je už příliš mnoho starých vrstev, postavte se ke stěně čelem, a to obrazně i doslova. Nejprve oškrábejte staré nátěry, pak řešte případné trhlinky, naneste penetraci a nakonec vymalujte.

Podklad důkladně navlhčete tak, aby voda prosákla skrz všechny vrstvy staré malby, a ty potom stahujte škrabkou se zakulacenými rohy. Ne vždy se podaří všechny vrstvy odstranit najednou; stěnu znovu navlhčete a opět seškrábněte. Objevili jste drobné vady na kráse? Malé praskliny a rýhy očistěte od prachu a schválně je udělejte trochu větší, abyste je pak snáze vyplnili opravnou stěrkovací hmotou. „S ní se dají vyřešit trhliny až do hloubky 1,5 cm,“ uvádí Ladislav Budín z hobbymarketu OBI.

Až opravená místečka zaschnou (pro dokonalé zaschnutí se doporučuje počkat až do druhého dne), naneste penetraci. Jejím hlavním úkolem je zpevnit a sjednotit savost podkladu. „Univerzální penetraci použijte na nové omítky, na staré raději sáhněte po penetraci hloubkové. Penetrační nátěr stačí aplikovat jednou, v případě vysoce savých povrchů dvakrát. Následně jej nechte alespoň 5 až 6hodin zaschnout, teprve pak začněte s malováním,“ říká Ladislav Budín.

Nejpoužívanější barvy do interiéru se jmenují disperzní. Dobře kryjí a jsou otěruvzdorné. Prodávají se různé druhy, například můžou, ale nemusí být omyvatelné. „Kdežto akrylátové barvy jsou většinou omyvatelné, nepouští ani po kontaktu s vodou, ale nehodí se do míst s nadměrnou vlhkostí – nepropouštějí páry. Silikátové barvy jsou rovněž omyvatelné a současně vysoce paropropustné, proto se dají použít do koupelen,“ vysvětluje Ladislav Budín.

Barvy se obecně škatulkují do tří základních skupin (teplé, studené a neutrální). Studené vytvářejí iluzi většího prostoru, kdežto teplé odstíny ho spíše zmenšují a činí útulnějším. Potřebujete-li snížit příliš vysoký strop, natřete ho některou tmavou barvou, ovšem chcete-li ho zvýšit, vymalujte ho bílou nebo světlou. A do tmavé místnosti se hodí barvy s leskem, protože ji pocitově více prosvětlí, a navíc lesk působí jako něco výjimečného. Tak proč si ho nedopřát?

A co vy – malujete si sami, nebo si raději zvete odborníka?