Hlavní obsah

Vidíte správně barvy, nebo jste barvoslepí a ani o tom nevíte? Vyzkoušejte svůj zrak

Foto: photoJS, Shutterstock.com

Foto: photoJS, Shutterstock.com

Možná vidíte barvy jinak než většina, ale doteď jste to netušili. Jak vlastně vidí barvoslepí lidé? Je jejich svět černobílý? A jak se stane, že má člověk narušený barvocit? Přinášíme odpovědi a k tomu i test barvosleposti!

Článek

Ženy si někdy myslí, že muži vidí barvy naprosto jinak. Z jakého jiného důvodu by někteří nebyli schopni rozeznat fuchsiovou od lososové, že? Jenže on to není vtip. Muže postihuje barvoslepost skutečně daleko častěji než ženy. Proč vlastně někteří lidé nevidí všechny barvy nebo je vidí zkresleně?

Jak se projevuje barvoslepost

Barvoslepost je způsobena narušením funkce čípků, které vnímají určité barevné spektrum. Někdy může část čípků úplně chybět. Zdravé čípky vidí tři základní barvy – červenou, zelenou a modrou, které jsou pak základem mnoha dalších barev. Důsledkem poruchy funkce je pak narušené vnímání některé barvy, nebo ji postižený nevidí vůbec. Může mít také potíže s rozlišením odstínů a tónů stejné barvy.

Barvoslepí lidé nemusejí dokonce vidět žádnou z barev, takových je ale minimum. Nejčastěji neumí rozlišit červenou od zelené, někteří nerozeznají modrou od žluté. Jen velmi malá skupina lidí trpí takzvaným monochromatismem, kdy vidí pouze černobíle. Barvoslepost lze odhalit už v dětství, může se na ni ale klidně přijít až v dospělosti.

Test barvosleposti

Nejste si jisti, zda nemáte také nějakou vadu vnímání barev? Můžete si to ověřit díky následujícímu obrázku. Čísla v kolečkách jsou poskládána z barevných bodů. Podle toho, jaká uvidíte, se dá určit, jak vaše oči barvy vnímají a zda náhodou také nemáte nějaký problém. Při testu byste měli mít dobré světelné podmínky, protože i ti, kteří barvy vidí dobře, je mohou hůře rozeznávat za šera nebo ve tmě.

Foto: Refrakční centrum Praha

Tento test berte jako orientační. I to, že ho děláte přes počítač, může vnímání barev trochu ovlivnit. Jestliže jste zjistili problém s barvocitem, je vždy dobré to konzultovat s očním lékařemFoto: Refrakční centrum Praha

Kolečko 1: Vidíte číslo 3? Pak máte poruchu barevného vnímání zelené a červené barvy. Zdravý člověk vidí číslo 8.

Kolečko 2: Vidíte číslo 17? Pak máte poruchu vjemu zelené a červené. Zdravý člověk vidí číslo 15.

Kolečko 3: Nevidíte žádné číslo? Pak jste zcela barvoslepí. Jestli vidíte číslo 2, pak trpíte poruchou vnímání zelené a červené. Zdravé oči vidí číslo 5.

Kolečko 4: Číslo 73 vidí zdravé oko. Když vidíte 28, můžete mít poruchu barvocitu.

Kolečko 5: Číslo 12 by mělo být jasně viditelné pro zdravé i barvoslepé oko.

Kolečko 6: Pokud vidíte číslo 74, jsou vaše oči v pořádku, pokud vidíte číslo 21, pak máte poruchu vnímání zelené a červené barvy. Zcela barvoslepý člověk číslo neuvidí vůbec.

Foto: Maria Vonotna, Shutterstock.com

Vnímání barev může ovlivňovat genetika, některé oční nemoci a také světelné podmínkyFoto: Maria Vonotna, Shutterstock.com

Rozdíl mezi zeleným a šedým zákalem

Člověk s poruchou barvocitu nemůže vykonávat určitá povolání, kde je třeba dobře rozlišovat barvy, například elektrikáře nebo pilota. Dobrá zpráva je, že jen malá část lidí s touto poruchou ji má natolik závažnou, že kvůli ní nemůže dostat řidičský průkaz.

Barvoslepost je vrozená a nedá se vyléčit. Pacientům mohou pomoci mobilní aplikace na rozpoznání barev nebo speciální kontaktní či brýlové čočky.

Schopnost dobře rozlišovat barvy narušují i některé nemoci. Jednou z nich je šedý zákal, který se objevuje většinou po šedesátce. Kvůli němu se nejen zhoršuje a zamlžuje vidění, ale zkresluje se i vnímání barev. Šedý zákal se dá odstranit operací. „Zákrok trvá přibližně 15 minut, lékaři vymění zakalenou oční čočku za umělou. Pacienti bývají překvapeni, jak dobře pak zas vidí, protože si na zhoršující se zrak postupně přivykali a neuvědomovali si to,“ vysvětluje Martin Choleva, primář oční kliniky Lexum v Ostravě.

Změna vidění barev může ohlašovat i vážná onemocnění. Třeba věkem podmíněnou makulární degeneraci a zelený zákal. „Makulární degenerace je nejčastější příčinou ztráty zraku ve vyspělých zemích a často nastupuje nejprve pozvolna, takže si jí nemusíte všimnout,“ říká docent Libor Hejsek z Oční kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. V případě makulární degenerace i zeleného zákalu je zásadní, aby se na ně přišlo včas. Takže opět platí, že jakmile zjistíte nějaké odchylky ve vnímání barev, vždy byste se měli poradit s očním lékařem.

Související témata:
Barvoslepost
Zrakově postižení

Načítám