Článek
V Ordinaci v růžové zahradě hrajete věřící zdravotní sestřičku. Jak jste se s touto postavou ztotožnila? Je něco, co byste si vzala z této role i do svého osobního života?
Hraji Alenku Veverkovou a mám ji ráda, protože je to typ člověka, kterého zkrátka nelze nemít rád. Se ztotožněním jsem problém vůbec neměla - jsme si něčím podobné. Akorát bych chtěla někdy Alenku vzít za ruku jako její starší sestra a ukázat jí, že ten svět není tak růžový a krásný, jak si ho maluje.
Jste velmi štíhlá. Udržujete si nějakým způsobem svou linii? Preferujete například zdravou stravu?
Snažím se jíst zdravě, to je asi jediné, co dělám, ale nějak důsledně to taky nedodržuji. Není problém mě vidět cpát se biftekem, já jsem totiž masová.
Sportujete?
Nějak přehnaně aktivně ne, ale jen pro udržení kondice a svůj dobrý pocit. Chodím do posilovny a plavat, někdy si zaběhám a občas si zajdu na trénink do školy se svými mladšími spolužáky.
Lenka Zahradnická se svým čtyřnohým miláčkemFoto: archiv Lenky Zahradnické
Jaká kniha vás naposledy zaujala?
Mám moc ráda knížky a naposled mě hodně zaujaly Zápisky z blázince od Miroslava Macháčka. Je to autobiografie a při čtení mi běhal mráz po zádech. A nikdy mě nezklamou pohádky od Miloše Macourka, ty jsou nejlepší před spaním.
I díky knize může člověk zapomenout na okolní svět, ve kterém žije. V pohádkách se osud mění mávnutím kouzelného proutku... V jakém období by chtěla žít Lenka Zahradnická?
Snažím se být spokojená v době, ve které jsem, i když mě to stojí dost úsilí. Narodila jsem se v téhle době, tak to tak mělo být a musím se vyrovnávat s dnešním světem. Samozřejmě bych se chtěla podívat do jiné doby, ale jelikož nejsem troškař, chtěla bych mít dveře, které bych každý večer otevřela a ocitla se někde jinde.
Míváte před představením stále trému, nebo je to už běžná rutina?
Divadlo pro mě nikdy nebude běžná rutina a ani to nejde. Trému mám vždycky, rozdíl je jen v intenzitě. Zbožňuji chvíle před začátkem představení - je to takové zvláštní chvění a směs mnoha pocitů. Baví mě ten stav.
Požadavky režisérů jsou někdy i dost přehnané. Nechala byste se kvůli roli třeba ostříhat dohola nebo rapidně přibrat?
Když něco takového režisér požaduje, musí to být nezvratně odůvodněné. Pokud o tom přesvědčí i mě, není co řešit.
Lenka ve hře Bratři (Karamazovi)Foto: Patrik Borecký
Lidi pospíchají a ženou se pořád vpřed. Máte recept na to, jak zvládat stres, shon a pracovní vytíženost?
Kdybych ho měla, tak ho dávno používám. Mám dojem, že recept neexistuje. K této profesi stres a shon patří, a když je herec vytížený, tak je šťastný, i když na to nadává. Nevím, jestli je to pravidlo, ale u mě to tak funguje.
Když se řekne první láska, představíme si krásného mladíka, který ve škole dělal lotroviny, aby se nám zalíbil. Jak vzpomínáte na svůj první polibek?
Ať vzpomínám, jak vzpomínám, už je to asi příliš dávno. Počítám tak někde ve školce.
Přijala byste nabídku na film, ve kterém byste se objevila nahá? A co líbací scény? Nestydíte se?
Musel by se mi líbit scénář a na určitých věcech se s režisérem domluvit. Stydím se strašně, ale vše se dá překonat. Navíc jsem se dala k herectví, kde se tyto věci dějí na denním pořádku, takže si myslím, že dřív nebo později na každého dojde.
