Článek
Tříletý hoch si již ví rady s chůzí a mazácky poradí vrávorajícímu ročnímu batoleti: Ťapy Ťapy je strašně jednoduchý, to se musíš jen postavit, jít rovně a nepadat…
Šestiletá slečna bravurně vysvětlí tříletému, že půlka z šesti darovaných bonbonů jsou přece tři bonbony. Pokud je to jeho starší sestra, využije jeho neznalosti, a dá mu dva.
Patnáctiletý si sám umí podepsat žákovskou a nechápe zoufalé slzy desetiletého, co si před rodiči neví rady s poznámkou.
Osmnáctiletá už umí líbat a směje se strachu patnáctiletého, když vyráží na první rande.
Žena, která vede dítě do školky, útrpně chlácholí prvorodičku, když balí tašku do porodnice.
Muž, který má v občance „rozvedený“, se blahosklonně směje, když mu kamarád novomanžel říká, že on svou ženu nikdy nepodvede a budou si oba celý život věrní, protože se přece milujou.
Kdyby tak člověk mohl své zkušenosti předat, ale nejde to.
A tak se my, co žijeme už pár let, a dokonce opakovaně v manželství či v podobných svazcích, musíme dívat, jak ti mladí jdou stejně špatnými cestami, jako jsme bloudili my.
Nedávno jsem byla svědkem situace, kdy mladý muž po týdnu dorazil na jistou akci za svojí dívkou. Dívka zde dokončovala svou týdenní práci a čekala, že ji muž pochválí a bude na ni hrdý. Muž naopak očekával, že dívka po týdnu, kdy byli odloučení, všeho nechá a vystaví slavobránu, aby uvítala svého muže. Prostě mu dá najevo, jak je pro ni důležitý. Realita vypadala takto:
- On: Lásko, jsem tady!!!!
- Ona: Ahoj lásko, promiň, musím tohle dokončit.
- On: Takže jsem snad přijel nevhod?
- Ona: Dnešní večer je vyvrcholením mé práce!
- On: V pořádku...
- Ona: Ty se zlobíš?
- On: Ne, v pohodě… můžu zase klidně odjet...
- Ona: Proboha… Já musím jít, za chvíli má akce začíná…
- On: Jasně, ty a tvoje práce, a já jako idiot všeho nechám a jedu sem…
Pohádali se, on jí zkazil radost z úspěchu po týdnu snažení a ona zásadně ranila jeho mužství… Oba byli smutní, uvažovali o rozchodu a oba si ten večer představovali jinak.
My starší, co už jsme tuhle situaci zažili mnohokrát, bychom jim poradili, ale nejde to. A tak se jen bezmocně koukáme, jak batole padá, patnáctiletý má mindráky a ti mladí se zbytečně rozcházejí.
Znáte to? Hezký den!
