Velký knižní čtvrtek: Jarní novinky, které stojí za to

Už potřetí se koná Velký knižní čtvrtek online. Knížky si nemůžete před nákupem osahat, doveze vám je kurýr nebo si je vyzvednete ve výdejním okénku. S autory, jejichž knihy byly vybrány do exkluzivní jarní kolekce, se můžete potkat živě na Facebooku.

Změnil se možná způsob nákupu knih a setkávání se s autory, ale podle organizátorů se nemění vkus čtenářů. Ti mají stále rádi literaturu chytrou a lehce naučnou, ale i zábavnou.

Představíme vám pár novinek, které dnes vyšly a rozhodně stojí víc než za zmínku.

Bianca Bellová žije v Praze, část rodiny má v Británii a část na Balkáně. Je autorkou knihy Sentimentální román, Mrtvý muž a Celý den se nic nestane. Její román Jezero získal mnoho ocenění a byl přeložen do 21 jazyků. Kniha Mona získala cenu Česká kniha.

Novinka Tyhle fragmenty je o tom, jak se celý život snažíte sžít s rodinou, kterou jste si nevybrali, usilujete o uznání rodičů a chcete se zavděčit. Je to sled vztahů, více či méně šťastných, řešení „běžných problémů“ a kodrcání se k brblavému stáří. Život plyne a skládá se z jednotlivých zlomků, fragmentů, příběhů, přelomových situací: setkání přes Tinder, sejmutí školního grázla, uznání táty. Kniha je plná nostalgie a zároveň naděje, že se svět i tak točí dál...

Oceňovaný publicista a spisovatel Aleš Palán má s povídáním s lidmi žijícími jinak letité zkušenosti. V minulosti vydal například v knize Raději zešílet v divočině rozhovory se samotáři žijícími v šumavské přírodě. Tentokrát se věnoval ženám, kterým život pěkně naložil, ale nezlomil je. Bojují s osudem jako lvice, potýkají se s nemocemi, vyrovnávají se se smrtí dítěte i tím, že jsou na světě úplně samy. Ač skládají jednu životní zkoušku za druhou, nachází v sobě neuvěřitelnou sílu a otevřeně o všem mluví. Bez šrámů projde životem jen málokdo, jejich příběhy dávají naději a jsou velkou inspirací. Knihu doprovází ilustrace znamenité Alžběty Jungrové. 

Hraniční přechod Checkpoint Charlie byl symbolem studené války a boje o moc mezi Západem a Východem. Iain MacGregor se věnuje literatuře faktu 25 let a ve své knize přesně a zároveň čtivě zdokumentoval příběh tohoto místa i postavy, které v té době hrály zásadní roli ve světové politice. Víte, kdo stavěl, bránil či boural Berlínskou zeď? Kdo žil v jejím stínu a komu při pokusu o její překonání zemřeli blízcí? Kniha není jen souborem informací, ale ožívá právě díky svědectví lidí, jejichž životní osudy byly touto nesmyslnou zdí ovlivněny a zasaženy. Tři desetiletí po pádu zdi si můžete připomenout, jaké to bylo žít v rozděleném světě.

Přední světová kyberpsycholožka Mary Aiken prováděla výzkum zahrnující mimo jiné kyberbezpečnost, kyberzločiny, kyberstalking apod. A soustředí se zejména na práva dětí v online prostoru. Ve své knize se zabývá vlivem internetu a sociálních sítí na změny lidského chování. Ukazuje nástrahy číhající v hlubinách digitálního světa a upozorňuje, že mohou zásadním způsobem ovlivnit i přirozený vývoj společnosti. Nebezpečný je podle ní efekt na děti a britský The Times napsal, že kdo je rodič, měl by tuto knihu mít. Provést potomky hyperpropojeným světem je totiž obrovská výzva.

Děti si úplně na „cesta je cíl“ nepotrpí, ale Mazej ven je knížka, která z každého výletu i jen za dům udělá dobrodružství. Zálesácká příručka pro děti 21. století je plná rad a tipů, jak na přírodu koukat jinýma očima. Malí čtenáři zjistí, jak se chovat, aby byli v bezpečí a příroda zůstala neporušená. Vyrobte si papírový fotoaparát, pozorujte mraky a naučte se podle nich předpovídat počasí. Vyrobte si lesní chrastítka a muzicírujte v přírodě, přibalte do batohu lupu a pozorujte hmyzí hemžení. Zjistěte, co je frotáž kůry a udělejte si doma lesní galerii.

A pozor! V rozhovorech se slavnými ženami se často objevuje, že si v dětství hrály spíše s kluky a lezly po stromech. Jestli vám tato zkušenost z dětství chybí, v knížce najdete návod, jak na to!

I ve městě se s dětmi dá užít zábava. Stačí si vybrat to správné. 

Mira Jakovenková pocházela z rodiny ukrajinské inteligence a od druhé poloviny padesátých let se snažila o rehabilitaci svých příbuzných. Podívat se do stalinských archivů nebylo sice možné, ale povídat si s bývalými vězni gulagu ano. Zaznamenala i vyprávění Agnessy Mironovové, která ji nechala nahlédnout do pokojů a salonů stalinských katů. Její osudovou láskou byl totiž Sergej Mironov a spolu patřili mezi společenskou smetánku. Když byl ale její muž zatčen a popraven, strávila i ona pět let v trestaneckém táboře. Agnessa je při svém vzpomínání okouzlující i odpudivá zároveň a přibližuje nejstrašnější období v moderních ruských dějinách. Nesnaží se nijak zastírat, že v době, kdy umíraly miliony lidí, ona si žila na vysoké noze a užívala nicnedělání.

Zaujala vás některá z novinek? Prostudujte kompletní dvanáctku letošních novinek. A nebo se seznamte s českými autorkami, které dojmou i pobaví.