Hlavní obsah

Velikonoční neboli Červené pondělí: První koledník v domě by měl dostat nejbohatší nadílku

Foto: vojta.kov, Shutterstock.com

Foto: vojta.kov, Shutterstock.com

Velikonoce jsou pro věřící nejdůležitějšími svátky v roce a pro ostatní pak dlouho očekávaným svátkem, který slaví příchod jara. Pro nevěřící je asi tím hlavním dnem právě Velikonoční pondělí. Jaké zvyky a obyčeje se k němu vážou?

Článek

Velikonočnímu pondělí se také říká Červené. Název dostalo podle nejčastější tradiční barvy vajíček - červená měla připomínat barvu krve Ježíše Krista. Až postupně se k této barvě přidávaly další – podle krajů se liší nejen jejich barevné kombinace, ale nejčastější styl zdobení.

Velikonoční pondělí je státní svátek

Podívejte se, nakdy vychází Velikonoční pondělí letos i v následujících letech. A myslete na to, že obchody mají zavřeno.

ROKDATUM
V roce 20241. dubna
V roce 202521. dubna
V roce 20266 dubna
V roce 202729. března
V roce 202817. dubna

Význam a tradice

Velikonoční pondělí je již spíš otázkou lidových zvyků než náboženství. Je bráno jako oslava očekávaného příchodu jara, slunce a základu úspěšné hospodářské sezony. Takhle se slavilo už před příchodem křesťanství.

A jak probíhá nejčastěji program Velikonočního pondělí? Dopoledne chodí koledníci od domu k domu s koledou, za kterou dostávají barvená nebo bílá vajíčka a nějaké ty dobroty. Nejvíc by podle tradice měl dostat první koledník, který do domu ráno dorazí, protože právě ten přináší pořádnou porci štěstí a hojnost.

Součástí krajových zvyklostí bývají různé říkačky či písničky, někde k tomu používají i řehtačky. V některých krajích nechodí koledovat jen chlapci, ale i dívky. Jsou regiony, kde dívky polévají chlapce vodou – to bývá nejčastěji po poledni. Ovšem v některých krajích naopak chlapci polévali dívky, aby jim vyjádřili náklonnost, někde se polévala také hospodářská zvířata, aby byla zdravá a měla hodně síly i mláďat.

Foto: rawf8, Shutterstock.com

Vajíčka jsou symbolem nového života, tradiční barvou byla červená, připomínka krve prolité JežíšemFoto: rawf8, Shutterstock.com

Pomlázka má pomladit

Vyšlehání žen pomlázkou rozhodně není akt násilí, ale má symbolizovat jejich omlazení, dodání krásy a plodnosti a také se tím prý vyhnala případná lenost. Každá žena má být v tento den „vyplacena“, aby neuschla.

I když je obvyklé, že s pomlázkou a koledou se chodí od domu k domu, někde bylo zvykem, že koledníci čekali schovaní na dívky, které šly ráno do kostela. A ony tam šly hlavně kvůli koledníkům, protože se v tento den v kostele nic zásadního nedělo.

Bylo zvykem se v toto pondělí hezky obléci, vzít si něco nového. Také se chodilo do sadů objímat stromy, které dávaly v tento den lidem novou sílu.

Nejčastější odměnou pro koledníky byla vajíčka, ale také stužky, které dívky vázaly na pomlázky. Mimochodem, právě stužkami dívky vyjadřovaly své city ke konkrétním koledníkům – červená se dávala z lásky, modrá znamenala naději, zelená naznačovala sympatii a žlutou dívka odmítala dvoření. Dnes se koledníci podle věku odměňují i sladkostmi nebo trochou alkoholu.

A co s vejci z koledování?

Velikonoce

Velikonoce jsou svátkem jara (pro ateisty) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (pro křesťany). Letos vychází Velký pátek na 29. března, Velikonoční pondělí na 1. dubna.

K tradicím Velikonoc patří barvení vajíček, pečení mazanceberánka, někdo si na Zelený čtvrtek připraví i jidáše. Křesťané si během pašijového týdne připomínají poslední dny života mesiáše a jeho vzkříšení.

Velikonoční pondělí pak patří na většině míst v Česku koledování a pomlázce. Víte, jaké jsou nejlepší recepty z vařených vajec?

Načítám