Tahák pro koledníky: Nejznámější velikonoční koledy a říkanky. Klasické, vtipné i pro děti

K tradicím Velikonoc patří i některé koledy či říkadla, díky kterým si říkali koledníci o malované vajíčko nebo jiný dárek. Nejsme si jisti, že je dnešní chlapci znají, takže tady je malý tahák s asi nejznámějšími a nejtradičnějšími koledami.

Asi nejčastěji používanou koledou je Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný! Většina ale odříkává jen její první sloku a další buď neumí, nebo ani netuší, že jich bylo víc a mohly se lišit podle regionu nebo i věku koledníka. Takže jak to je?

Hody, hody ,doprovody, dejte vejce malovaný!

Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný…

A tady je pokračování:

… Za kamny v koutku, na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá, vajíčko kolíbá,

proutek se zláme, slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí do strýčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

Nebo:

… Proutek se ohýbá, slepička kokrhá.

Dejte jí jísti, dejte jí píti, dejte jí semence, ona snese tři vejce.

A také:

… Za kamny v koutku na vrbovým proutku. Proutek vohnoutek, sedí na něm zlatej kohoutek.

Proutek se ohýbá, kohoutek kokrhá: Chyťte mi tu slepičku, koupíme za ni čepičku.

Tu čepičku pánu, on dá za ni krávu, tu krávu hraběnce, ona dá za ni na věnce.

Po tradičním úvodu může následovat i tato sloka:

… V komoře v koutku, na zeleném proutku,

proutek se vám otočí, korbel piva natočí,

pijte, pijte ,páni, máte plné džbány,

pijte, pijte, paničky, máte plné skleničky.

A ještě dvě koledy pro koledníky nad osmnáct:

…Hody, hody, doprovody, nech si vejce, neměj škody. Místo vejce od slepice dej nám trochu slivovice.

… Hody, hody, doprovody, pijem všechno kromě vody. Dejte vodku nebo rum, vypijem vám celej dům.

Koledníci mohli zapůsobit na paní domu, tedy tu hlavní osobu, která je mohla podarovat. Variant bylo několik:

Panímámo zlatičká

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka

a z rybníčka do louže, kdo jí odtud pomůže?

Nebo také:

Slepička běhá po dvoře, vajíčko se kutálí v komoře,

slepička kdák! Vajíčko křáp!

Máte mi ho, panímámo, dát.

Nebo:

Paní kmotra, slyšte chásku, přicházíme na pomlázku,

opantlené žilky máme, kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte, barevná vajíčka dejte,

jestli jste jich nebarvila, také jsou nám bílá milá,

schováme je pěkně v ranci, srovnají se tam s mazanci.

Nebo také:

Koleda, koleda, proutek z vrby, mlsný jazýček mě svrbí.

Koleda, koleda, holoubek, dejte něco na zoubek.

A poslední z nich:

Tetičko, matičko, dejte mně vajíčko!

Esli mně ho nedáte, vašu céru nevdáte,

bude v kútě sedět a škaredě hledět, šak to uhlídáte!

Kromě beránka, kuřátek a vajíček byl symbolem jara vždy i malý zajíček. Takže není divu, že se objevil i v koledě:

Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem malovaná vajíčka.

I tahle koleda má svou další variantu:

Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,

v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,

hezky se naň usměje, srdíčko mu zahřeje.

Chlapci i muži byli na svou pomlázku většinou hrdí, protože si je tenkrát pletli sami, takže i pro ni nebo o ní měli v rukávu koledu či říkačku.

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

Nebo také:

Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.

Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.

Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.